Gorgoneion triskelion

Autor:

RootOfAllLight

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/de6bf

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

400 x 400 Pixel (39586 Bytes)

Popis:

In Ancient Greece, the Gorgoneion (Greek: Γοργόνειον) was a special apotropaic amulet showing the Gorgon head, used by the Olympian deities Athena and Zeus: both are said to have worn the gorgoneion as a protective pendant, and often are depicted wearing it. It established their descent from earlier deities considered to remain powerful. Among other attributes, it was assumed by rulers of the Hellenistic age as a royal aegis to imply divine birth or protection, as shown, for instance, on the Alexander Mosaic and the Gonzaga Cameo.

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 09 Mar 2025 23:32:52 GMT

Relevantní obrázky

© José Luiz Bernardes Ribeiro, CC BY-SA 4.0

(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 2.5

(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0

(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Druhá punská válka byla vybojována mezi Římany a Kartaginci v letech 218 až 201 př. n. l. Kartaginský vojevůdce Hannibal z rodu Barkasů v ní nejprve Římu uštědřil řadu porážek v takticky geniálně vedených bitvách, které jsou dodnes uváděny ve vojenských učebnicích. Římané následně přešli do několik let trvající opotřebovávací války, postupně zlikvidovali nebo neutralizovali spojence a hlavní kolonie Kartága a nakonec pod vedením Publia Cornelia Scipiona Africana zvítězili v bitvě u Zamy. Tato válka definitivně rozhodla boj obou měst o dominanci ve Středomoří ve prospěch Říma. .. pokračovat ve čtení

Římská republika, případně psána jako Římská res publica podle latinského názvu, na mincích jen Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií. Tradičně se datuje od roku 509 př. n. l., kdy byl vyhnán poslední pololegendární římský král Tarquinius Superbus, do roku 27 př. n. l., v němž se moci chopil Octavianus Augustus jako první císař. .. pokračovat ve čtení

Sicílie byla vůbec první provincií Říma, jež vznikla ještě za Římské republiky, roku 241 př. n. l., a existovala do roku 476, tedy do pádu Západořímské říše. Zahrnovala nejen ostrov Sicílie, ale i ostrov Malta, Egadské ostrovy, Liparské ostrovy, ostrov Ustica a ostrov Pantelleria. Hlavním městem byly od roku 212 př. n. l. Syracusae (Syrakusy). Dalšími významnými centry byly Catana (Katánie), Centuripe, Tauromenium (Taormina), Messana (Messina), Tyndaris (Tindari), Thermae Himerae, Panormus (Palermo), Drepanum (Trapani), Lilybaeum (Marsala). .. pokračovat ve čtení

Punské války je označení tří konfliktů mezi římskou republikou a Kartágem. Název je odvozen od pojmenování Poeni, Puni, které Římané používali pro označení Kartaginců kvůli jejich fénickým předkům. Střetly se zde zásadně odlišné státní a vojenské koncepce: zatímco Řím byl republikou a římské vojsko se skládalo z občanů, v Kartágu panovala oligarchie a kartaginskou armádu tvořili převážně najatí cizí žoldnéři. Konečným výsledkem konfliktu obou mocností bylo zničení Kartága a nastolení dominantního postavení Říma v západním Středomoří. .. pokračovat ve čtení

Řecko-kartaginské, řecko-punské nebo sicilské války jsou označení pro boje mezi starověkými Řeky a Kartágem v 5.–3. století př. n. l. o ovládnutí Sicílie. Sicilská řecká města však také válčila mezi sebou a vítězit nad Kartágem se jim většinou dařilo jen tehdy, když se spojila pod vedením Syrákús. S Kartágem později začali válčit Římané v punských válkách, Sicílii ovládli a nakonec Kartágo porazili a zničili. .. pokračovat ve čtení

První punská válka byla první z celkem tří punských válek vybojovaných mezi Kartágem a Římskou republikou. Po dobu 23 let sváděly tyto dvě mocnosti zápas o převahu v západním Středomoří. Kartágo, nacházející se v severní Africe, bylo na počátku války dominantní námořní mocností ve Středozemním moři. Byl to však Řím, kdo nakonec dosáhl vítězství. Poraženým Kartagincům Římané uložili tvrdé mírové podmínky zahrnující vysoké válečné reparace. Punská se tato válka nazývá proto, že v latině byli Kartaginci označováni jako Poeni, což je odvozeno ze slova Phoenici – Féničané. .. pokračovat ve čtení