Heraldic biull's head

Autor:

Serial Number 54129

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/a8999

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

426 x 310 Pixel (30114 Bytes)

Popis:

Heraldic biull's head: elements from User:Chatsam's File:Blason ville fr Herbeys 38.svg.

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 11 Apr 2025 18:07:31 GMT

Relevantní obrázky

(c) I, Helix84, CC BY 2.5

Relevantní články

Lutici nebo Luticové je jméno kmenového svazu Polabských Slovanů (Wendů) v období raného středověku, kteří obývali východní část Polabí a Pobaltí. Lutický svaz se zformoval v průběhu 10. století z širší nejednotné kmenové skupiny Velétů. Západně od lutického svazu se jiné polabské kmeny na území pozdějšího Meklenburska již dříve sjednotily do kmenového svazu Obodritů. .. pokračovat ve čtení

Druhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení

Saské války byl třicet let trvající konflikt mezi králem Karlem Velikým a germánskými Sasy, který skončil franskou anexí Saska a násilnou christianizací dosud pohanských Sasů. Sasové podobně jako ostatní germánské kmeny sousedící s Franskou říší museli již od poloviny 8. století čelit její expanzi. Šíření křesťanství na pohanská území bylo v podání Franků nerozlučně spojeno s šířením franské politické nadvlády. O christianizaci Sasů všemi prostředky usiloval franský panovník Karel Veliký (768–814). .. pokračovat ve čtení

Velkomoravská říše, zkráceně Velká Morava, je pozdější historiografické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě; užívá se také obecné označení „stát Mojmírovců“, protože oficiální název tohoto útvaru buď neexistoval nebo není znám. Říše se rozkládala převážně na území dnešní Moravy, Slovenska a Maďarska mezi lety 833–907 a zřejmě od roku 867 byly její součástí také Čechy a část Malopolska. .. pokračovat ve čtení

Svatá říše římská, do roku 1157 Říše římská, byla mnohonárodnostním státem a později velmi volným svazkem mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806. Říše se zprvu skládala ze tří velkých království německého, italského, arelatského, dále německých kmenových knížectví, českého knížectví a dalších stovek menších knížectví, vévodství, hrabství, knížecích biskupství, svobodných říšských měst a jiných oblastí. Od 15. století se začal užívat rozšířený název Svatá říše římská národa německého, či jen římskoněmecká říše, ale spíše jen v částech říše s německým obyvatelstvem. .. pokračovat ve čtení

Veléti byli v raném středověku širší skupina kmenů Polabských Slovanů (Wendů), která se zformovala do podoby volného kmenový svaz, do jehož čela byl dosazen společný kníže. Veléti byla skupina obývající východní části Polabí a západního Pobaltí. Kvůli politické nejednotě byli nuceni čelit mocným sousedním státům a považovány za snadný cíl k získání kořisti, navíc vzbuzovali pozornost také tím, že tvrdošíjně lpěli na svém pohanství a byli neteční vůči snahám o christianizaci, což z nich činilo cíl křesťanských misií. Roku 798 se velétský svaz rozpadl a kmeny se později v 10. století znovu spojily do pevnějšího kmenového svazu Luticů. .. pokračovat ve čtení

Obodrité, Abodrité, Obodriti nebo Bodrci byl kmenový svaz Polabských Slovanů (Wendů), který v raném středověku osídlil severozápadní Polabí na území mezi řekou Labe a Baltským mořem, zhruba v oblasti dnešního Meklenburska. Obodrité, stejně jako sousední Lutici, se bránili christianizaci a podporovali vlastní pohanské kulty. Nejznámější a nejvýznamnější byl patrně Provův posvátný háj ve Stargardu ve Vagrii, kde se mimo jiné konaly soudy. .. pokračovat ve čtení