Jan larisch monnich II

Autor:

NeznámýUnknown author

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/3c566

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

403 x 600 Pixel (74096 Bytes)

Popis:

Jan Larisch-Mönnich II. v roce 1942.

Licence:

Public domain

Credit:

http://www.archives.cz/zao/karvina/stara_karvinna/larisch/index.php

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 14 Apr 2025 12:44:56 GMT

Relevantní obrázky

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Relevantní články

Jan Larisch-Mönnich, též Hans Larisch-Mönnich byl slezský šlechtic, podnikatel v uhelném průmyslu a politik; poslanec Slezského zemského sněmu a Říšské rady za Rakouska-Uherska. .. pokračovat ve čtení

Fryštátský hrad je goticko-renesanční stavba z konce 13. století. Zpočátku hrad plnil funkci strážce Slezské obchodní stezky z Uher do Pobaltí, od poloviny 15. století se stal jedním ze středověkých rezidenčních sídel slezského vládnoucího rodu Slezských Piastovců a později vzniklé těšínsko-fryštátské větve. Dnes je jediný tohoto druhu v České republice. Nachází se na srázu skalního návrší nad říčkou Mlýnkou, nedaleko břehů slezské řeky Olše, na samém okraji historického centra města Karviné. Do poloviny 20. století tvořil jeden ucelený areál, poté byl rozdělen na dvě samostatně se dále rozvíjející části – knížecí zámek a farní kostel. Mezi léty 1327–1573 byl Fryštátský hrad lénem českých králů, a je nejdéle trvající rezidencí české panovnické dynastie. Piastovci zde vymřeli až roku 1571. .. pokračovat ve čtení

Fryštát je centrální historická část statutárního města Karviná. Do poloviny 20. století byl Fryštát samostatným okresním městem obývaným převážně německou populací. Ve 40. letech byl spojen s hornickým městem Karvinná, které bylo obýváno převážně polskou populací a zcela zaniklo kvůli těžbě uhlí. Germánský původ Fryštátu měl být v socialistických poměrech zapomenut a proto byl jeho název roku 1949 vymazán z mapy a město bylo pojmenováno po Karvinné. Z Fryštátu se tak stalo centrum současné Karviné, která se kolem něj začala budovat v 50. letech 20. století, a do jejíhož katastrálního území (nyní Karviná-město) spadají i moderní části Nové Město, Hranice a Mizerov. V letech 1949–1971 se oficiálně název Fryštát nepoužíval. Poté byl obnoven pro část Karviná 1. .. pokračovat ve čtení