Johann Ungnad von Weißenwolff
Toto je věrná fotografická reprodukce původního dvourozměrného uměleckého díla. Ono dílo je samo volným dílem, a to z následujícího důvodu:
Oficiálním stanoviskem nadace Wikimedia Foundation je, že „věrné reprodukce dvourozměrných volných děl jsou také volné a opačná tvrzení jsou útokem na samotný koncept volných děl.“ Podrobnosti naleznete na stránce Commons:When to use the PD-Art tag. Tato fotografická reprodukce se tedy také považuje za volné dílo. Uvědomte si, že v závislosti na místních zákonech může být další užití tohoto díla ve vaší jurisdikci zakázáno či omezeno. Vizte Commons:Reuse of PD-Art photographs. {{PD-Art}} template without license parameter: please specify why the underlying work is public domain in both the source country and the United States
(Usage: {{PD-Art|1=|deathyear=''year of author's death''|country=''source country''}}, where parameter 1= can be PD-old-auto, PD-old-auto-expired, PD-old-auto-1996, PD-old-100 or similar. See Commons:Multi-license copyright tags for more information.) |
Relevantní obrázky
Relevantní články
Ungnadové z WeissenwolffuUngnadové z Weissenwolffu, v 15. a 16. století Ungnadové ze Sonnecku, později uvádění též krátce jako Weissenwolffové byl rakouský šlechtický rod. Původně sídlili v Korutansku a přijali jméno podle hradu Sonnegg. Později získali majetek v Horním Rakousku, kde se udrželi až do 20. století. Byli povýšeni do stavu svobodných pánů (1463) a během 16. století již zastávali vysoké funkce ve správě habsburské monarchie. Vlivné postavení si udrželi i v následujících stoletích, v roce 1646 získali titul říšských hrabat a dva členové rodu obdrželi Řád zlatého rouna. V roce 1907 jim bylo přiznáno dědičné členství v rakouské panské sněmovně. Jejich hlavním sídlem byl zámek Steyregg v Horních Rakousích, v okolí Lince získali také řadu dalších statků. V několika krátkých obdobích jim patřily i velké majetky v Čechách. Díky sňatku vlastnili v první polovině 16. století jihočeská panství Hluboká nad Vltavou a Protivín, na přelomu 17. a 18. století jim patřilo panství Vlašim a nakonec počátkem 20. století v soudním procesu získali velkostatky Kopidlno a Staré Hrady ve východních Čechách. Rod vymřel v roce 1917. .. pokračovat ve čtení