KUTNA HORA (js) 11
Relevantní obrázky
Relevantní články
Chrám svaté BarboryChrám svaté Barbory je římskokatolický filiální kostel v Kutné Hoře. Z architektonického hlediska se jedná o pětilodní gotickou katedrálu. Okolnosti fundace chrámu Božího Těla a svaté panny Barbory jsou zcela unikátní. .. pokračovat ve čtení
Kutná Hora-Vnitřní MěstoKutná Hora-Vnitřní Město je část města Kutná Hora v okrese Kutná Hora. Je zde evidováno 681 adres. Trvale zde žije 2470 obyvatel. Kutná Hora-Vnitřní Město leží v katastrálním území Kutná Hora o výměře 14,45 km2. .. pokračovat ve čtení
Křesťanská sakrální architekturaKřesťanská sakrální architektura, to jsou křesťanské sakrální stavby. Slouží k rituálním a bohoslužebným účelům, k individuální meditaci, dále k setkávání věřících za účelem společného uctívání a chvály Boha. Nejběžnějšími typy těchto staveb jsou katedrály, baziliky, síňové či halové kostely, kaple, rotundy, baptisteria,, modlitebny nebo kláštery. Křestní rituál se ve starověku a raném středověku odehrával v baptisteriích. S pohřebními obřady a kultem mrtvých jsou spojené krypty, mauzolea, katakomby, martyria, karnery,, kostnice a hřbitovy, převážně s lidovou zbožností pak drobné sakrální stavby jako boží muka, křížové cesty, poutní místa i kříže u cesty. .. pokračovat ve čtení
Česká architekturaČeská architektura, či přesněji architektura v Česku je pojem, který zahrnuje množství významných historických i moderních architektonických památek v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Od prvních počátků do současnosti jsou v ní zastoupeny snad všechny historické styly, najdeme mezi nimi mnoho památek z různých historických období. Některé z nich jsou zapsány na seznamu Světového dědictví UNESCO. .. pokračovat ve čtení
Dějiny Kutné HoryHistorie Kutné Hory sahá do 13. století a vznik města je spjat s tradicí stříbrných dolů v této oblasti, sahající do 10. století. Václav II. vydal roku 1300 nový horní zákon o královských právech nad těžbou stříbra a mincovnictvím, kterým zavedl novou minci, brzy po celé Evropě známý a ceněný pražský groš, ražený právě v Kutné Hoře. Roku 1318, zhruba 20 let po začátku stříbrné horečky, která sem přivedla několik tisíc lidí, se stala prudce rostoucí osada královským městem, když dostala městská práva od krále Jana Lucemburského. Na přelomu 14. a 15. století město dále posiloval Václav IV.; z tohoto období pochází známý Chrám svaté Barbory. V roce 1409 zde Václav IV. podepsal dekret kutnohorský. Úpadek města nastal během husitských válek, kdy bylo město několikrát napadeno a mezi obyvatelstvem probíhaly národnostní a náboženské šarvátky. V roce 1424 pak město důkladně vypálil Jan Žižka a nově je osídlili táborští. Město se začalo opět vzmáhat až za krále Jiřího z Poděbrad a velmi jej podporoval následující král Vladislav II. Jagellonský, který v něm byl králem zvolen. Na konci 15. století už město svým významem konkurovalo Praze, ale následující století přineslo konec ražby pražského groše, pokles výnosu dolů a nižší rentabilitu těžby v důsledku dovozu levného stříbra ze Španělskem ovládnuté Jižní Ameriky. V 18. století vzrostl počet obyvatel města z asi 2,7 na 7 tisíc, v následujícím století až ke 14 tisícům a ve století 20. na současných asi 20 tisíc obyvatel. .. pokračovat ve čtení
ČeskoČesko, plným názvem Česká republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě. Na jihu sousedí s Rakouskem, na západě s Německem, na severovýchodě s Polskem a na jihovýchodě se Slovenskem. Povrch má převažující ráz pahorkatin a vrchovin, podnebí je mírné, přechodné mezi kontinentálním a oceánickým typem. Skládá se ze tří historických zemí – Čech, Moravy a českého Slezska. Česko se dělí na na 14 samosprávných krajů, má rozlohu 78 870 km² a žije v něm 10,9 milionu obyvatel. Hlavním a největším městem je Praha; mezi další velká města patří Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a Olomouc. Většina obyvatel jsou Češi a Moravané, nejvýznamnějšími menšinami jsou Slováci a Ukrajinci. Úředním a nejrozšířenějším jazykem je čeština, částečně úředními jsou také slovenština a polština. .. pokračovat ve čtení
Česká kulturaČeská kultura je pojem, který označuje kulturní projevy jednak Čechů, jednak v českém jazyce, případně na území nynější České republiky (Česka). V užším slova smyslu jde o projevy umělecké, v tradičních uměleckých oborech jako je literatura, divadlo, film, sochařství, malířství, umělecká fotografie, hudba, architektura apod. V širším slova smyslu může pojem zahrnovat i obecnější kolektivní projevy jako jsou jazyk, věda, právo, folklór, zvyky, tradice, svátky, rituály, místní gastronomie, populární kultura, móda, zábava, komunikační normy apod. .. pokračovat ve čtení