Khevenhüller Metsch 2 - Tyroff AT cropped

Autor:

NeznámýUnknown author

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/83e59

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

605 x 769 Pixel (276836 Bytes)

Popis:

Wappen Khevenhüller Metsch 2 - Tyroff AT_cropped.jpg - Cropped version

Komentář k Licence:

Tento obrázek zobrazuje vlajku, znak, pečeť nebo jinou insignii. Použití či užívání těchto symbolů je v mnoha zemích omezeno právními normami. Tato omezení jsou nezávislá na autorském právu.

Licence:

Public domain

Výhrada:

insignia

Credit:

Tyroff: Wappenbuch des österreichischen Monarchie, 1831–1868. Scan von Google / Bayerische Staatsbibliothek

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 22 Apr 2025 00:14:53 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Rudolf hrabě Khevenhüller-Metsch byl rakousko-uherský diplomat. Po krátké službě v c. k. armádě vstoupil do diplomatické služby a zastával různé funkce v řadě evropských zemí, nakonec byl rakousko-uherským velvyslancem ve Francii (1903–1910). V závěru své kariéry se stal členem rakouské panské sněmovny a rytířem Řádu zlatého rouna. .. pokračovat ve čtení

Jan Josef kníže z Khevenhüller-Metsche byl rakouský šlechtic, diplomat, dvořan a státník, patřil k významným osobnostem doby vlády Marie Terezie. Svou kariéru zahájil v diplomacii, později zastával vysoké funkce u dvora, kde byl dlouholetým nejvyšším komořím (1745–1765) a nejvyšším hofmistrem (1769–1776). Od roku 1751 užíval jméno Khevenhüller-Metsch a v roce 1763 byl povýšen na knížete. Po otci zdědil rodové statky v Korutansku (Hochosterwitz) a Dolním Rakousku (Hardegg). S manželkou koupil v Čechách panství Komorní Hrádek, které jeho potomkům patřilo do 20. století. .. pokračovat ve čtení

Českou šlechtou se rozumí feudální společenská vrstva, tj. nižší a vyšší (vysoká) šlechta na území Českého království respektive zemí Koruny české, zvláště v Čechách a na Moravě a v širším pojetí i ve Slezsku a Lužici. .. pokračovat ve čtení

Toto je chronologický přehled diplomatických zástupců habsburského soustátí ve Francii od vzniku Rakouska-Uherska do přerušení diplomatických styků na začátku první světové války (1867–1914). Diplomatické zastoupení Habsburků a později Rakouského císařství ve Francii probíhalo od 17. století s častými přestávkami kvůli válkám převážně na bázi vyslanců, v případě důležitých misí nebo s ohledem na osobnost diplomata byla mnohokrát udělena funkce velvyslance. V rakouských zahraničních vztazích byla Francie první, kde ambasáda získala trvalý a stálý statut velvyslanectví. Stalo se tak po kongresu v Paříži v závěru krymské války (1856). V dalších evropských mocnostech získalo rakouské, respektive rakousko-uherské diplomatické zastoupení statut velvyslanectví až později. .. pokračovat ve čtení