Klášterec nad Ohří, ze zámku, Kostel Nejsvětější Trojice+Sala terrena 01

Autor:

Czeva

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/55bd7

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3648 x 2736 Pixel (5536313 Bytes)

Popis:

Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 02 Apr 2025 08:52:33 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří je římskokatolický farní kostel. Tato barokní stavba je nejvýznamnější církevní památkou v Klášterci nad Ohří. Od roku 1963 je kostel chráněn jako kulturní památka. .. pokračovat ve čtení

Krušnohorský vikariát se nachází v severních Čechách a je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Je církevní územní správní jednotkou v litoměřické diecézi, která hraničí na jihozápadě s plzeňskou diecézí a na severozápadě u německé hranice s drážďansko-míšeňskou diecézí. Na severovýchodě hraničí s teplickým vikariátem a na jihovýchodě s lounským vikariátem. Z hlediska územního členění státní správy leží na území okresů Chomutov a Most, které jsou v ústeckém kraji, a v západní části lehce zasahuje do okresu Karlovy Vary v karlovarském kraji. Protože zahrnuje oblast v okolí měst Kadaně, Chomutova a Most, dříve se vikariát nazýval chomutovský. Vzhledem k územnímu rozsahu se mu kolem přelomu druhého a třetího tisíciletí začalo říkat krušnohorský, což lépe vyjadřuje, že zahrnuje region Krušnohoří. Vedle toho, že je ze všech vikariátů litoměřické diecéze územně největší, má i několik specifik. .. pokračovat ve čtení

Michael Osvald hrabě z Thun-Hohensteinu byl český šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů. Zastával zemské úřady ve správě Českého království, především proslul jako jeden z nejaktivnějších aristokratických stavebníků druhé poloviny 17. století a pro své záměry angažoval významné architekty. Nechal postavit Toskánský palác v Praze, zámecké a sakrální stavby vznikly z jeho podnětu také na venkovských statcích v různých částech Čech. .. pokračovat ve čtení