Kralj aleksandar1
Relevantní obrázky
.svg)
.jpg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Relevantní články
Alexandr I. KarađorđevićAlexandr I. Karađorđević byl druhým králem Jugoslávie od roku 1921 až do své smrti. .. pokračovat ve čtení
Seznam představitelů SrbskaToto je seznam nejvyšších představitelů středověkého Srbska, Srbského knížectví, Srbského království, Lidové republiky Srbsko, Socialistické republiky Srbsko a Republiky Srbsko. .. pokračovat ve čtení
KarađorđevićovéKarađorđevićové byla vládnoucí knížecí a později královská dynastie v Srbsku v letech 1806–1813, 1842–1858 a 1903–1918 a později v letech 1918–1945 v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců resp. Království Jugoslávie. Za zakladatele dynastie je považován Karađorđe Petrović vůdce prvního srbského povstání proti Osmanské říši. Po jeho odchodu do exilu se dostala k moci v Srbsku dynastie Obrenovićů, jejíž představitel Karadordeho po návratu z exilu v roce 1817 nechal na příkaz osmanského sultána zabít. Od této doby vedla dynastie Karadjordjevićů krvavý boj o vládu s dynastií Obrenovićů. Karađorđeho mladší syn Alexandr Karađorđević se po nespokojenosti s vládou Obrenovićů stal v roce 1842 srbským knížetem. V roce 1858 byl ale sám svržen a nahrazen opět Obrenoviči. Za vlády Obrenovićů se Srbsko stalo královstvím. Až roku 1903 po vyvraždění královské rodiny usedl Alexandrův syn Petr I. Karađorđević na srbský trůn. Po první světové válce se pak stal králem království Srbů, Chorvatů a Slovinců, zahrnující s výjimkou Bulharska území obývaná Jihoslovany. Pod vládou jeho syna Alexandra I. byl stát přejmenován na Jugoslávii. Dynastie byla od roku 1941 v exilu kvůli okupaci Jugoslávie zeměmi Osy. Král Petr II. nikdy neabdikoval a formálně zbaven vlády byl v listopadu 1945, kdy byla vyhlášena socialistická federativní republika Jugoslávie. .. pokračovat ve čtení
Červencová krizeČervencová krize byla vážná mezinárodní krize roku 1914, kterou vyvolal atentát srbských nacionalistů na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este dne 28. června 1914. Následující krize trvala asi měsíc a skončila vypuknutím první světové války. Nejdříve probíhalo vyšetřování vraždy, poté Rakousko-Uhersko s podporou Německa ultimátem požadovalo na Srbsku vydání spoluviníků atentátu a řadu dalších ústupků. Souběžně s tím se konala diplomatická jednání mezi různými evropskými státy, reagujícími na vzniklý konflikt. .. pokračovat ve čtení
JugoslávciJugoslávci je etnonymum pro ty obyvatele jihoslovanských zemí, kteří se hlásili/hlásí k jugoslávské národnosti. V dobách SFRJ tvořili de facto sedmý národ federace. .. pokračovat ve čtení