La guerre entre Charlemagne et les Saxons

Autor:

Původně soubor načetl Polmars na projektu Wikipedie v jazyce francouzština

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/1ed9

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

300 x 318 Pixel (32671 Bytes)

Popis:

Píseň o Sasech; boje Karla velikého se Sasy

Licence:

Public domain

Credit:

Na Commons přeneseno z fr.wikipedia.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 12 Jan 2025 13:30:56 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Píseň o Sasech. často jen Sasové je francouzský středověký hrdinský epos, jeden z tzv. chansons de geste, patřící do Karolínského (královského) cyklu. Píseň napsal v alexandrínech v letech 1180 až 1202 arraský truvér Jean Bodel na základě staršího, dnes již ztraceného eposu Guiteclin de Sassoigne z poloviny 12. století, o kterém je zmínka v norském prozaickém zpracování Královského cyklu Karlamagnús saga. .. pokračovat ve čtení

Paladin je termín, kterého bylo ve starověkém Římě užíváno pro císařovu palácovou gardu umístěnou v císařském paláci na kopci Palatin v Římě. V raném středověku se jako paladin označoval význačný hodnostář těšící se panovníkově obzvláštní důvěře, jakož i pro čelné představitele papežského dvora. Později se vyvinul jednak v šlechtický titul, jednak ve vysoký zemský (palatin) či dvorský (Hofpfalzgraf) úřad. .. pokračovat ve čtení

Saské války byl třicet let trvající konflikt mezi králem Karlem Velikým a germánskými Sasy, který skončil franskou anexí Saska a násilnou christianizací dosud pohanských Sasů. Sasové podobně jako ostatní germánské kmeny sousedící s Franskou říší museli již od poloviny 8. století čelit její expanzi. Šíření křesťanství na pohanská území bylo v podání Franků nerozlučně spojeno s šířením franské politické nadvlády. O christianizaci Sasů všemi prostředky usiloval franský panovník Karel Veliký (768–814). .. pokračovat ve čtení

Chansons de geste je souhrnné žánrové označení pro více než sto třicet velkých epických skladeb starofrancouzské hrdinské epiky převážně z 12. a 13. století. Původně nebyly určeny k četbě, ale k přednesu polozpěvem (recitativem) za doprovodu hudebního nástroje profesionálními pěvci, takzvanými žakéři. V naprosté většině jde o anonymní písně, teprve od počátku 13. století známe i některé autory, například žakéře Bertranda de Bar-sur-Aube z Champagne nebo truvéra Adeneta le Roi z Brabantu. Další vývoj žánru, trvající až do konce 14. století, kdy se začal měnit ve dvorský (kurtoazní) rytířský román, je možno považovat již za úpadkový. .. pokračovat ve čtení