Laki fissure (2)

Autor:

Chmee2/Valtameri

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/284d0

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3872 x 2592 Pixel (2428861 Bytes)

Popis:

Pohled na prasklinu ve středu sopky Laki, Island

Komentář k Licence:

Tento soubor podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Dílo smíte:

• šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti
• upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech

Za těchto podmínek:

• uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla.
• zachovejte licenci – Pokud tento materiál jakkoliv upravíte, přepracujete nebo použijete ve svém díle, musíte své příspěvky šířit pod stejnou nebo slučitelnou licencí jako originál.

https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0CC BY-SA 3.0 Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 truetrue

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 11 Apr 2025 13:51:15 GMT

Relevantní obrázky

(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0 us

(c) Johannes Jansson/norden.org, CC BY 2.5 dk

Relevantní články

Laki je sopka v oblasti jižního Islandu, která dala jméno 25 kilometrů dlouhé řadě sopek Lakagígar, jež způsobily jednu z největších sopečných katastrof ve zdokumentované historii lidstva. K ničivé erupci došlo roku 1783, kdy sopka byla aktivní po osm měsíců, během kterých se uvolnilo až 15 km3 lávy a 400 až 500 miliónů tun sopečných plynů. Následně došlo k masivnímu úhynu zvířat a úmrtí přibližně pětiny obyvatel tehdejší populace Islandu. Velká část severní polokoule zažila během následujících několika let znatelné ochlazení, což vedlo k neúrodě a propuknutí hladomoru nejen na Islandu, ale také ve velké části Evropy, a dokonce i v Egyptě. Geologové považují erupci z roku 1783 za nejbližší známý ekvivalent výlevných bazaltů, které se odehrávaly v lidské historii. .. pokračovat ve čtení

Sopka či také vulkán je porucha povrchu planety či měsíce, kudy se na povrch dostává směs roztavených hornin (magma) a sopečných plynů z hlouběji umístěného magmatického rezervoáru. Samotný termín sopka je často používán pro označení tělesa ve tvaru kuželovité hory, nicméně jsou známy i druhy sopek, které žádný kužel nevytváří. Tvar je především závislý na složení magmatu, charakteru a intenzitě sopečné erupce. Na Zemi se sopky nejčastěji vyskytují podél okrajů tektonických desek a nad tzv. horkými skvrnami, situovanými mimo tyto okraje, což vysvětluje teorie o deskové tektonice. Jinými formami jsou například bahenní sopky nebo kryovulkány, vyskytující se na některých měsících sluneční soustavy: Europa, Enceladus, Triton, Titan. Věda, zkoumající sopečnou činnost, se nazývá vulkanologie. .. pokračovat ve čtení

Sopečná erupce je geologická vulkanická událost, během které dochází k výronu magmatu na povrch tělesa. Je vyvolávána tlakem sopečných plynů uvolňujících se z magmatu během výstupu. Erupce nastane, pokud celkový tlak uvolněných sopečných plynů dosáhne meze, kdy je jimi generované tlakové napětí schopné prorazit nadložní vrstvy. Během erupce je pak magma vyvrhováno pod tlakem na povrch, přičemž se do atmosféry uvolní sopečné plyny. .. pokračovat ve čtení

Island je severský ostrovní stát na stejnojmenném ostrově mezi Severním Atlantikem a Severním ledovým oceánem, na středoatlantickém hřbetu mezi Evropou a Severní Amerikou. Je kulturně a politicky spjat s Evropou a je její nejzápadnější zemí. Island se nachází na zlomu mezi tektonickými deskami a jeho geologická aktivita zahrnuje gejzíry a časté sopečné erupce. Vnitrozemí tvoří sopečná náhorní plošina s písečnými a lávovými poli, horami a ledovci. Island je ohříván Golfským proudem a navzdory poloze těsně u severního polárního kruhu má na jižním pobřeží subpolární podnebí; ve vnitrozemí pak tundru. Na ploše 103 000 km² žije 400 000 obyvatel, což z něj činí nejřidčeji osídlenou zemí Evropy. Jeho hlavním a největším městem je Reykjavík, další významná města jsou Kópavogur a Hafnarfjörður. Islanďané tvoří 86 % obyvatel, největší menšinou jsou Poláci, úředním jazykem je islandština. .. pokračovat ve čtení

Seznam velkých sopečných erupcí je chronologický přehled vědecky doložených erupcí, jež měly katastrofické následky pro okolní oblast nebo pro celý svět. Jejich intenzita je vyjádřena Indexem vulkanické aktivity, který jim přiřazuje daný stupeň. Stupnice je logaritmická, což znamená, že například VEI 6 je 10x silnější než VEI 5. Erupce hodnotí dle několik parametrů, nicméně tím primárním je objem vyvrženin. .. pokračovat ve čtení