Louis Phélypeaux de La Vrillière

Autor:

Balthasar Moncornet

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/9a3b8

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2830 x 3779 Pixel (3466679 Bytes)

Popis:

Louis Phélypeaux de La Vrillière, secrétaire d'Etat de la religion prétendue réformée

Komentář k Licence:

Toto je věrná fotografická reprodukce původního dvourozměrného uměleckého díla. Ono dílo je samo volným dílem, a to z následujícího důvodu: Public domainPublic domainfalsefalse Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 100 let po jeho smrti. You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States. Bylo zjištěno, že u tohoto souboru nejsou známa žádná omezení daná autorským právem a právy s ním souvisejícími. https://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/PDMCreative Commons Public Domain Mark 1.0falsefalse Oficiálním stanoviskem nadace Wikimedia Foundation je, že „věrné reprodukce dvourozměrných volných děl jsou také volné a opačná tvrzení jsou útokem na samotný koncept volných děl.“ Podrobnosti naleznete na stránce Commons:When to use the PD-Art tag. Tato fotografická reprodukce se tedy také považuje za volné dílo. Uvědomte si, že v závislosti na místních zákonech může být další užití tohoto díla ve vaší jurisdikci zakázáno či omezeno. Vizte Commons:Reuse of PD-Art photographs.

Licence:

Public domain

Credit:

Bibliothèque nationale de France

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 03 Jan 2025 14:58:53 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Phélypeaux je jméno francouzské šlechtické rodiny připomínané od 13. století. V 17. a 18. století se rodina stala jednou z nejvýznamnějších z úřednické šlechty a získala několik šlechtických titulů. Jméno Phélypeaux se stalo zosobněním zkorumpovaného prostředí státní správy předrevoluční Francie, kdy vlivné úřady byly prodejné a nejvyšší státní funkce přecházely prakticky dědičně z otce na syna. Z rodiny pocházelo v 17. a 18. století celkem jedenáct ministrů, dva arcibiskupové v Bourges, další členové rodu našli uplatnění v armádě a diplomacii. Princip dědičnosti úřadů je patrný zejména ve funkci ministra pro církevní záležitosti, který zastávalo nepřetržitě šest členů rodu v letech 1610–1775. Po rodině Colbertů převzali úřad ministra královského domu, který do značné míry naplňoval kompetence ministerstva vnitra a Phélypeauxové jej drželi nepřetržitě v letech 1690–1775. Ve třech generacích spravovali také resort námořnictva. Nejvýznamnějším členem rodu byl Jean-Fréderic Phélypeaux, hrabě de Maurepas (1701–1781), v mládí dlouholetý ministr námořnictva (1723–1749), později díky intrikám markýzy de Pompadour odvolán a donucen k dlouholetému vyhnanství. Ke dvoru se vrátil za vlády Ludvíka XVI., kdy se stal prvním ministrem (1776–1781). Díky sňatkům a výkonu dobře placených státních úřadů rodina zbohatla a získala řadu statků v různých částech Francie. Phélypeauxům patřily mimo jiné dva zámky na Loiře, hlavním rodovým sídlem byl honosný zámek Château de Pontchartrain nedaleko od Versailles. Vlastnili také paláce v Paříži. Po ministru zahraničí hraběti Saint-Florentin byl pojmenován palác Hôtel de Saint-Florentin a po něm pak ulice Rue Saint-Florentin vycházející severním směrem z náměstí Place de la Concorde. Díky partipaci členů rodiny ve správě námořnictva bylo jejich jménem pojmenováno také několik lokalit v bývalých francouzských koloniích v severní Americe. .. pokračovat ve čtení