Mannerheim in 1941


Autor:
NeznámýUnknown author
Formát:
1080 x 1920 Pixel (181742 Bytes)
Popis:
Marshal Carl Gustaf Emil Mannerheim in 1941.
Komentář k Licence:
This photograph is in the public domain in Finland, because either a period of 50 years has elapsed from the year of creation or the photograph was first published before 1966. The section 49a of the Finnish Copyright Act (404/1961, amended 607/2015) specifies that photographs not considered to be "works of art" become public domain 50 years after they were created. The 50 years from creation protection period came into force in 1991. Before that the protection period was 25 years from the year of first publication according to the §16 of the law of protection of photographs of 1961. Material already released to public domain according to the 1961 law remains in public domain, and therefore all photographs (but not photographic works of art) released before 1966 are in the public domain. See Commons:Copyright rules by territory/Finland for details.


If you think this picture should be considered a work of art, nominate it for deletion.
To uploader: Please provide where the image was first published and who created it.
The material with this copyright tag should not be used on the German-language Wikipedia. See Talk page of this template.
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 30 Apr 2025 02:04:45 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Carl Gustaf Emil Mannerheim

Carl Gustaf Emil, svobodný pán z Mannerheimu byl finský šlechtic, politik, diplomat a vojevůdce, jeden ze zakladatelů samostatného Finska a jeho 6. prezident. .. pokračovat ve čtení

Příčiny druhé světové války

Druhá světová válka představuje největší válečný konflikt v historii lidstva. Jeho příčiny lze hledat v rivalitě hlavních světových mocností, v jejich rozdílných zájmech a v následcích předcházejícího celosvětového konfliktu – první světové války. Její vítězové stanovili ve Versailleské smlouvě velmi tvrdé podmínky pro poražené státy, aniž by však poté dostatečnou rázností a vojenskou silou zajistili dohled nad jejich plněním. Významnou roli v procesu rozbíjení křehkého míru hrály faktory jako postupně se projevující slabost hlavních evropských vítězů Francie a Spojeného království, nezájem Spojených států o větší angažmá v evropských záležitostech, nestabilita vzniklá kvůli celosvětové velké hospodářské krizi, řada národnostních třenic na území nově vzniklých států a snaha poražených z první světové války o odvetu a získání ztracených území a pozic. K tomu se přidala snaha některých vítězů první světové války o další územní a strategické zisky. Výsledkem všech těchto faktorů bylo rozpoutání nového celosvětového vojenského střetnutí, které se stalo ještě ničivějším, než bylo to předchozí. .. pokračovat ve čtení