Martinu 1943

Autor:

NeznámýUnknown author

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/3bfa

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

379 x 534 Pixel (82043 Bytes)

Popis:

Portrét Bohuslava Martinů smějícího se, U.S.A. Darien 1943

Komentář k Licence:

 

Toto dílo je svobodné a může ho kdokoli užívat pro jakýkoli účel. Pokud si přejete tento obsah užít, nemusíte žádat o svolení, pokud dodržíte všechny licenční požadavky uvedené na této stránce. Wikimedia obdržela e-mail s potvrzením, že držitel autorských práv souhlasil se zveřejněním za podmínek uvedených na této stránce. Tuto zprávu zkontroloval člen VRTS a uložil ji v našem archivu svolení. Ke komunikaci mají přístup důvěryhodní dobrovolníci v záznamu #2010090110007018. Pokud máte dotazy k archivované komunikaci, použijte prosím nástěnku VRT. Odkaz na záznam: https://ticket.wikimedia.org/otrs/index.pl?Action=AgentTicketZoom&TicketNumber=2010090110007018 Find other files from the same ticket:

Licence:

CC BY-SA 3.0 cz

Credit:

Bohuslav Martinu Centre in Policka

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 11 Apr 2025 07:20:59 GMT

Relevantní obrázky

(c) Petra Hajská, CC BY-SA 4.0

(c) Petra Hajská, CC BY-SA 4.0

(c) Petra Hajská, CC BY-SA 4.0

(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F015892-0010 /

Ludwig Wegmann
Popis	německý fotograf
Soubor autorit	: Q109374788 VIAF: 18152501139410682865 GND: 1156657059

creator QS:P170,Q109374788

/ CC-BY-SA

(c) Bundesarchiv, Bild 183-B24575 / Mittelstaedt, Heinz / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Souborné vydání díla Bohuslava Martinů si klade za cíl zpřístupnit kompletní dílo českého skladatele světového významu Bohuslava Martinů (1890-1959). BMCE je souborné, historicko-kritické vydání všech dokončených i nedokončených děl Bohuslava Martinů na základě vědeckého zhodnocení všech přístupných pramenů a za využití nejnovějších textově-kritických a hudebně-filologických metod. Souborné vydání díla obecně je organizačně, právně i personálně velmi náročné. K vydání prvních svazků bylo přistoupeno v roce 2014 a v plánu je zpřístupnění 106 svazků v průběhu 53 let. Z těchto důvodů je BMCE považováno za nejvýznamnější počin na poli českého hudebního vydavatelství současnosti. .. pokračovat ve čtení

Veselohra na mostě, H. 247, je jednoaktová opera Bohuslava Martinů, složená v roce 1935 na objednávku Československého rozhlasu. Libreto napsal sám skladatel na námět stejnojmenné divadelní komedie Václava Klimenta Klicpery. .. pokračovat ve čtení

Bohuslav Jan Martinů byl český hudební skladatel klasické hudby. Vedle Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka patří mezi nejhranější české autory. .. pokračovat ve čtení

Ženitba je opera, kterou složil Bohuslav Martinů během svého pobytu v New Yorku mezi 5. říjnem a 30. listopadem 1952. Dílo bylo tehdy komponoval na zakázku americké televizní stanice NBC pro seriál televizních oper nazvaný Opera for the Millions. Martinů k ní upravil i libreto podle námětu stejnojmenné tříaktové komedie ruského klasika Nikolaje Vasiljeviče Gogola, jehož text zkrátil o jedno jednání. Premiéra televizní inscenace byla 7. února 1953. V říjnu téhož roku následovala premiéra ve Státní opeře v Hamburku. .. pokračovat ve čtení

Hlas lesa, H. 243, je jednoaktová rozhlasová opera Bohuslava Martinů z roku 1935. Autorem libreta je Vítězslav Nezval. Opera byla uvedena v Československém rozhlase 6. října 1935 v nastudování Otakara Jeremiáše. .. pokračovat ve čtení

Istar je balet o třech jednáních s hudbou Bohuslava Martinů z roku 1921, poprvé uveden v roce 1924. Jeho námět pochází ze sumerské mytologie. .. pokračovat ve čtení

Pojem česká hudba označuje jak hudbu, hudební kulturu a její projevy na území Česka v celých jeho dějinách, od pravěku do současnosti, tak hudbu provozovanou českými rodáky, jakékoli národnosti, za jeho hranicemi. Časově sahá historie české hudební kultury do 10. století. Můžeme sice předpokládat, že hudba byla součástí rituálů již u pravěkých obyvatel Česka, ale s výjimkou několika archeologických nálezů, u nichž se uvažuje o hudební funkci, nemáme jak tyto dějiny mapovat. Za nejstarší českou píseň je považován chorál Hospodine, pomiluj ny, jenž vznikl v 10. století. Nejstarší notace pocházejí z 11. století. Velkou politickou roli hrála hudba v husitské éře, bojová hymna Ktož jsú boží bojovníci se proslavila daleko za hranicemi. Velkou etapu české hudby představovalo baroko a klasicismus, kdy řada českých muzikantů odešla ze země a ovlivnila vývoj hudby evropské. Nejvýznamnějšími skladateli českého původu z této éry byli Heinrich Biber, Jan Václav Stamic, Antonín Rejcha a Jan Dismas Zelenka. V 19. století proměnil evropskou hudbu převrat, který je obvykle nazýván romantismem. Tento směr naplnil celé století. Česko do pantheonu jeho významných postav přidalo Bedřicha Smetanu a Antonína Dvořáka. Z Česka pocházel i Gustav Mahler, jenž propojuje hudbu romantickou a modernistickou. K rovněž přechodovému impresionismu lze řadit značnou část díla Josefa Suka a Vítězslava Nováka. Klasický hudební modernismus se ujal vlády na počátku 20. století a jeho velikány se z Čechů stali Leoš Janáček a Bohuslav Martinů. K nejvýznamnějším českým dirigentům patřil Rafael Kubelík. K nejslavnějším instrumentalistům z českých zemí klavírista Ignaz Moscheles, k operním pěvcům Magdalena Kožená. Nejproslulejším tělesem je Česká filharmonie. Z neklasických žánrů na sebe mezinárodním úspěchem upozornili Julius Fučík, Erich Wolfgang Korngold, Jan Hammer nebo Karel Gott. V roce 1946 vznikl nejvýznamnější český festival vážné hudby Pražské jaro. .. pokračovat ve čtení