Moscow Fili Intercession Church asv2019-06
Free Art License. Free usage of the photo; usually no need to ask for approval.
Just attribute the author: «A.Savin, Wikipedia»; if you have questions — Telegram
, or e-mail to wikiphotospace@gmail.com
.
Лицензия Свободное искусство. Использование фотографии бесплатно; согласование обычно не требуется.
Просто укажите в качестве автора: «А.Савин, Википедия»; если есть вопрос — телеграм
, или эл.почта на wikiphotospace@gmail.com
.
Lizenz Freie Kunst. Nutzung des Fotos kostenlos; Anfrage in der Regel nicht erforderlich.
Kennzeichnen Sie einfach als Autor: «A.Savin, Wikipedia»; falls Sie Fragen haben — Telegram
, oder E-Mail an wikiphotospace@gmail.com
.
- However, as a courtesy, may I suggest that you...
- ... do not overwrite this image by a modified version without my approval;
- ... do not share this image on Facebook or Instagram without my approval;
- ... let me know of any usage of this image in a printed medium.
Thank you.
Relevantní články
Naryškinské barokoNaryškinské baroko, někdy též moskevské baroko, je specifický styl barokní architektury, který se rozvíjel zejména v Moskvě od konce 17. století do počátku 18. století. Vznikl smísením západoevropského barokního stylu s tradiční ruskou architekturou. Pojem naryškinské baroko vyplývá z toho, že první kostel navržený v tomto stylu byl postaven na panství rodiny Naryškinů, kteří byli moskevskými bojary. Šlo o kostel Přímluvy Panny Marie ve vesnici Fili, jehož předpokládaným architektem je Jakov Buchvostov. Kostel inspiroval návrhy dalších kostelů zejména v Moskvě. Naryškinské baroko se odlišovalo od baroka, který si oblíbil Petr Veliký, a kterému se tudíž někdy říká petrovské baroko, nebo také petrohradské baroko, neboť se tento styl hojně užíval v Petrohradě. Rozdíl je zejména v barvách, formách, měřítku a použitých materiálech. Kostely naryškinského baroka byly často stavěny z červených cihel, byly také důkladně zdobeny detaily z bílého vápence. Jejich zvonice byla vždy umístěna na vrcholu chrámu, nikoli vedle budovy, jak bylo v Rusku 17. století běžné. Zvonice byly často stavěny do tvaru osmiúhelníku, na základní stavbě ve tvaru čtyřúhelníku. Mnoho klášterů přestavělo své zdi a budovy v tomto stylu, nejpozoruhodnějšími příklady jsou Novoděvičí klášter a Donský klášter v Moskvě. Výjimečně se styl uplatnil i v nenáboženské architektuře, jak dokazovala Sucharevova věž v Moskvě, která však byla stržená bolševiky roku 1934. Ve 30. letech 18. století naryškinské baroko přešlo v tzv. alžbětinské baroko, spojené především s architektem Bartolomeo Rastrellim a carevnou Alžbětou Petrovnou. .. pokračovat ve čtení