N-S 72

Autor:

Lukáš Malý

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/1635b

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1600 x 1200 Pixel (389920 Bytes)

Popis:

Pěchotní srub N-S 72 dělostřelecké tvrze Dobrošov.

Komentář k Licence:

Public domainPublic domainfalsefalse

Lasy11, autor tohoto díla, jej uvolnil jako volné dílo, a to celosvětově. V některých zemích to není podle zákona možné; v takovém případě: Lasy11 poskytuje komukoli právo užívat toto dílo za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných zákonem.

Licence:

Public domain

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 27 Mar 2025 01:29:42 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1970-005-46 / CC-BY-SA 3.0

(c) 1089hruskapetr, CC BY 3.0

Relevantní články

Dělostřelecká tvrz Dobrošov je obranná pevnost postavená v rámci československého opevnění budovaného v třicátých letech, mimo jiné v důsledku zvolení Adolfa Hitlera kancléřem v Německu. Patřila mezi páteřní opevnění na severní hranici Československa a měla být jednou ze čtrnácti tvrzí na západ od Ostravy jako součást pevnostní linie budované od roku 1935. Byla situována u stejnojmenné vsi Dobrošov, která leží mezi Náchodem a Českou Čermnou, západně od kóty 622 Dobrošov. Od roku 1968 je v pevnosti expozice československého opevnění. Tvrz nebyla dokončena. Její stavba byla zahájena v září 1937, poté, co pro její stavbu byly vyčleněny a vyvlastněny pozemky, za které byla později zaplacena suma ve výši 243 024 Kč. V plánu bylo postavit dva pěchotní sruby, dva dělostřelecké sruby, jednu dělostřeleckou otočnou věž, minometnou otočnou věž a vchodový objekt. .. pokračovat ve čtení

Československé opevnění je soustava pevností a pevnůstek budovaných Československem v letech 1935–1938 v pohraničí a na vybraných vnitrozemských příčkách. Opevnění bylo budováno proti nepřátelsky naladěným sousedním státům – Německu, Maďarsku, Rakousku a Polsku. Opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vz. 36 a vz. 37, objektů těžkého opevnění a z dělostřeleckých tvrzí. Mezi jednotlivými těžkými objekty se rozkládal překážkový systém. Pro účely výstavby a koordinace výstavby bylo zřízeno ředitelství opevňovacích prací a rada pro opevňování. Po přijetí podmínek Mnichovské dohody byla na odstoupeném území drtivá většina postavených objektů, zbylé úseky pak již většinou nebyly k použití. .. pokračovat ve čtení

Ženijní skupinové velitelství V Náchod byl výkonný orgán Ředitelství opevňovacích prací se sídlem v Náchodě, který ve druhé polovině 30. let 20. století řídil a organizoval výstavbu linie československého opevnění v severní části Orlických hor a na Náchodsku. Z celkem 125 objektů těžkého opevnění plánovaných v tomto úseku bylo postaveno 46 objektů. .. pokračovat ve čtení