Obyvatelé Rychtářova opouštějí v březnu 1941 vesnici
|
Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 70 let po jeho smrti.  You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States.
|
| Bylo zjištěno, že u tohoto souboru nejsou známa žádná omezení daná autorským právem a právy s ním souvisejícími. | |
Relevantní obrázky
.png)
Relevantní články
Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940–1945)Celkový přehled stěhování českého obyvatelstva na Vyškovsku a Drahanské vrchovině v rozmezí let 1940 až 1945 V průběhu druhé světové války mělo být město Vyškov centrem německého jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice. Mělo se stát centrem kolonizačního pásma táhnoucího se napříč celou Moravou. Za tímto účelem bylo vydáno nařízení o vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny; celá akce započala 6. ledna 1941 obesláním obcí první etapy. .. pokračovat ve čtení
Rychtářov (Vyškov)Rychtářov je bývalá samostatná obec, v současnosti místní část města Vyškov. Nachází se na jižním svahu Drahanské vrchoviny při silnici spojující Vyškov se Sloupem, přibližně 10 km severně od Vyškova, v nadmořské výšce 401 m n. m. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381, kdy je uváděna jako Rechtářov. Během druhé světové války byli obyvatelé vystěhováni kvůli rozšíření vojenského prostoru a po jejím skončení se v roce 1945 mohli vrátit. Rychtářov je rodištěm orientalisty, cestovatele a teologa Aloise Musila (1868–1944). Mezi místní pamětihodnosti patří farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1783 a lovecký zámeček Troyerstein z 18. století. Oblast je známá pořádáním krojovaných hodů a zachovává si venkovský charakter. .. pokračovat ve čtení
Konečné řešení české otázkyKonečné řešení české otázky je nacionálněsocialistický pojem pro germanizaci českomoravského prostoru. Na rozdíl od Konečného řešení židovské otázky nebylo záměrem nacistů všechny Čechy zlikvidovat, ale ty „vhodné“ germanizovat. V poněmčení českého obyvatelstva totiž nacisté spatřovali dlouhodobě jedinou možnost zajištění trvalé stability v tzv. srdci Říše. K hlavním a extrémním strůjcům germanizace české a moravské oblasti patřil Reinhard Heydrich. Rozhodující hledisko pro poněmčení českého národa spatřovali nacističtí předáci v rasové příbuznosti. „Česká krev“ byla protektorátními zákony chráněna před míšením se Židy, ale v žádostech o osobní průkazy museli protektorátní příslušníci uvádět také rodokmeny předků. .. pokračovat ve čtení
Heim ins ReichHeim ins Reich je slogan objevující se od roku 1920 ve spojení s právem na sebeurčení pohraničních německých oblastí bývalého Rakouska-Uherska a používaný zejména v době německého nacionalismu jako politické heslo. .. pokračovat ve čtení