PLdvK vz 53

Autor:

RomanM82

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/ea83

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2264 x 3000 Pixel (2128954 Bytes)

Popis:

Protiletadlový dvojkanón vzor 53, ráže 30mm.

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 13 Mar 2025 03:57:10 GMT

Relevantní obrázky

(c) I, Kirk, CC BY-SA 3.0

(c) Pavel Ševela, CC BY-SA 3.0

(c) Pavel Ševela, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Palebné postavení – protiletadlová dělostřelecká baterie Točná bylo pohotovostní postavení protivzdušné obrany státu (PVOS) v okolí hlavního města Prahy na úpatí vrchu Čihadlo, nejseverovýchodnějšího výběžku Brdské vrchoviny. Není zcela jasné, kdy přesně točenské palebné postavení vzniklo, ale lze konstatovat, že k tomu došlo v rámci reorganizace PVOS u Prahy v polovině 50. let 20. století, pravděpodobně v letech 1955-1956. Dle dostupných pramenů lze konstatovat, že v palebném postavení se střídaly baterie, respektive že byla baterie převáděna do podřízenosti různých útvarů 71. protiletadlové dělostřelecké divize, případně 72. protiletadlové dělostřelecké divize. Ke zrušení palebného postavení došlo pravděpodobně v létě 1961, při rozpuštění 151. protiletadlového dělostřeleckého pluku, s ohledem na raketizaci protivzdušné obrany (PVO) a první fázi výstavby PLRO v letech 1959–1961. Vzpomínka na palebné postavení – baterie Točná zůstala ukotvena v místním názvu lokace původního vojenského prostoru u ulice Hrazanská mezi Cholupicemi a Točnou, které se stále říká "Palpost". .. pokračovat ve čtení

Zbrojovka Brno byla československá firma a výrobce zbraní. Kromě zbraní však vyráběla i jiné strojírenské výrobky, a mezi lety 1924–1936 také automobily. .. pokračovat ve čtení

Brněnský pochod smrti je vžité označení nejen pro vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30.–31. května 1945, ale i pro jejich následné osudy. V české společnosti přetrvávají názory, že pochod v podstatě až na vypuklou epidemii v pohořelickém táboře neznamenal pro německé seniory a matky s dětmi žádné nebezpečí. Spory se vedou nejen kolem počtu vyhnaných, o průběhu celé akce a odpovědnosti figurujících institucí a jejich představitelů, ale také o počty obětí. K vysídlení brněnských žen, dětí a starých osob došlo na základě usnesení Zemského národního výboru z 29. května 1945. .. pokračovat ve čtení