Památník Vojna

Autor:

Jiří Paclík. Původně soubor načetl Bjirka na projektu Wikipedie v jazyce čeština

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/7a9b

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3072 x 2304 Pixel (1148856 Bytes)

Popis:

Lágr Vojna

Komentář k Licence:

Public domainPublic domainfalsefalse

Bjirka na projektu Wikipedie v jazyce čeština, autor tohoto díla, jej uvolnil jako volné dílo, a to celosvětově. V některých zemích to není podle zákona možné; v takovém případě: Bjirka poskytuje komukoli právo užívat toto dílo za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných zákonem.Public domainPublic domainfalsefalse

Licence:

Public domain

Credit:

Původní stránka s popisem souboru byla zde. Všechna následující uživatelská jména odkazují na projekt cs.wikipedia.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 20 Mar 2025 04:18:30 GMT

Relevantní obrázky

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0

(c) Richenza, CC BY-SA 3.0

(c) Ondrej.konicek na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) Richenza, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Památník Vojna u Příbrami je muzejní expozice věnovaná obětem komunismu. Nachází se asi 5 km jihovýchodně od Příbrami v okrese Příbram v prostorách bývalého pracovního tábora Vojna, na trojmezí obcí Lešetice a Lazsko a příbramské části Zavržice. Tábor byl pojmenovaný podle osady Vojna, která leží asi 0,8 km severozápadně v lesích na území Zavržic. Název Vojna nese též betonová vyhlídková věž v areálu a také nejvyšší kopec Příbramské pahorkatiny vzdálený asi 1,2 km západoseverozápadně od areálu. .. pokračovat ve čtení

Trestanecké pracovní tábory při jednotlivých závodech národního podniku Jáchymovské doly, fungovaly na území bývalého Československa mezi roky 1949 až 1961. Jednalo se celkem o 18 vězeňských zařízení táborového typu postavených v blízkosti některé z důlních uranových šachet v oblasti Jáchymova, Horního Slavkova a Příbrami. Zdejší trestanci (vězňové) byli nuceni těžit uranovou rudu pro Sovětský svaz za krajně nevyhovujících a nelidských podmínek, které zvláště v letech 1950–1953 hrubě překračovaly i hranice tehdejší komunistické zákonnosti. V letech 1949 až 1954 byly tyto tábory oficiálně označovány jako trestanecké pracovní tábory, respektive pracovní útvary vězňů, od roku 1954 jako nápravně pracovní tábory. Celkově těmito tábory prošlo přibližně 65 000 trestanců, z nich asi polovinu tvořili političtí vězňové. .. pokračovat ve čtení

Tento seznam nemovitých kulturních památek v okrese Příbram vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální. .. pokračovat ve čtení

Těžba uranu je získávání uranové rudy hornickou činností z příslušných rudních ložisek. První uranové doly byly otevřeny už v průběhu 19. století, neboť některé uranové rudy se používaly například k zabarvování skloviny ve sklářských hutích. Skutečný rozmach těžby uranu však nastal až po druhé světové válce v důsledku zvýšené spotřeby radioaktivního materiálu pro výrobu atomové bomby a posléze též pro výrobu elektrické energie v jaderných elektrárnách. V historii mnoha důlních podniků je těžba uranu úzce spojena s nedostatečnou zdravotní péčí o civilní horníky, případně s problematickým využíváním nesvobodných pracovních sil. .. pokračovat ve čtení