PanarManeater
The Indian Copyright Act applies in India to works first published in India. According to the Indian Copyright Act, 1957, as amended up to Act No. 27 of 2012 (Chapter V, Section 25):
- Anonymous works, photographs, cinematographic works, sound recordings, government works, and works of corporate authorship or of international organizations enter the public domain 60 years after the date on which they were first published, counted from the beginning of the following calendar year (i.e. as of 2024, works published prior to 1 January 1964 are considered public domain).
- Posthumous works (other than those above) enter the public domain after 60 years from publication date, counted from the beginning of the following calendar year.
- Any kind of work other than the above enters the public domain 60 years after the author's death (or in the case of a multi-author work, the death of the last surviving author), counted from the beginning of the following calendar year.
- Text of laws, judicial opinions, and other government reports are free from copyright.
Relevantní obrázky
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_(14783987402).jpg)
Relevantní články
Panarský lidožroutJako panárský lidožrout se označuje samec levharta skvrnitého, který začátkem 20. století zabíjel a požíral lidi v Panáru, což je oblast kolem stejnojmenné řeky v indickém okresu Almora ve správní oblasti Kumáón v dnešním státě Uttarákhand. Za dobu svého řádění zvíře usmrtilo asi 400 lidí a je tím pádem nejen rekordmanem mezi zaznamenanými levhartími lidožrouty, ale řadí se na jedno z čelních míst mezi všemi lidožrouty vůbec. Informace o útocích tohoto levhartího samce poprvé zaznamenal britský lovec lidožravých tygrů a levhartů Jim Corbett v roce 1907, kdy se snažil polapit známou čampávatskou tygřici, jež měla na svědomí 436 mrtvých. Na požádání indických úřadů se na lov panárského levharta vydal na jaře roku 1910. Své pátrání musel načas přerušit a tak trvalo několik měsíců, než se mu podařilo zvíře zastavit. Stalo se tak v září 1910, kdy s pomocí kozy jako návnady levharta ze stromového posedu střelou poranil a krátce na to zastřelil. Podle Corbettova názoru se tento samec stal lidožroutem poté, co začal konzumovat maso z nepohřbených mrtvol lidí zemřelých při epidemii cholery, a vytvořil si na lidské maso návyk. Věhlas tohoto lidožrouta zdaleka nedosahoval pozdější proslulosti levharta z Rudraprayagu, jehož řádění pečlivě sledoval i tisk. Důvodem podle Corbetta bylo to, že oblast Panáru byla zapadlá, mimo dopravní infrastrukturu a stranou zájmu. Úspěšnost panárského levharta spočívala právě i v zaostalosti tohoto regionu a nedostupnosti palných zbraní pro místní obyvatele. Domorodci se levhartovi nedokázali postavit na jakkoliv organizovaný odpor, paralyzoval je strach. Leopard operoval téměř výhradně v noci, počínal si vychytrale a někdy přímo vytahoval lidi z chatrčí a požíral je. Někteří autoři jsou ovšem skeptičtí k číslu 400 mrtvých udávaným Corbettem a předpokládají, že na tomto počtu se podílelo více levhartů. .. pokračovat ve čtení
Levhart indickýLevhart indický či levhart skvrnitý indický, levhart kašmírský a levhart tibetský je poddruh levharta skvrnitého, který žije v jižní Asii. Vyznačuje se žlutou, žlutohnědou či zlatavou barvou srsti a relativně velkými skvrnami a rozetami. V některých částech areálu výskytu se objevují i černě zbarvení neboli melaničtí jedinci. Dosahuje hmotnosti i přes 70 kg a řadí se tak mezi velké poddruhy levharta skvrnitého. Loví především kopytníky a opice, zabíjí ale i různé menší šelmy a další dostupná zvířata. Vyskytuje se v Indii, Pákistánu, Nepálu, Bhútánu a v malých množstvích i v Bangladéši, Myanmaru a Číně. Odhad populace byl dosud publikován jen pro Indii v roce 2015 a podle něj dosahuje 12 000 až 14 000 jedinců. Hlavní hrozbou pro něj je nelegální lov a fragmentace životního prostředí. Status této šelmy IUCN nevyhodnocuje, ale předpokládá se, že bude prohlášen za zranitelný poddruh. .. pokračovat ve čtení