Plán Brna z roku 1914a
Relevantní obrázky
Relevantní články
Rodinný trojdům Sirotkova 73–77Rodinný trojdům v Brně v Sirotkově ulici číslo popisné 1038 až 1040, resp. orientační 73, 75 a 77, patří ke skupině funkcionalistických řadových rodinných domů v městské části Žabovřesky, které navrhl a projektoval Alois Kuba v druhé polovině 20. let 20. století pro rozrůstající se obytnou oblast Žabovřesk kolem Minské ulice. Autorství řadové vilové zástavby v těchto ulicích bylo dlouho neznámé. Průčelí trojdomu bylo patrně v 80. letech zapsáno na seznam nemovitých kulturních památek, později však byla jeho památková ochrana zrušena. .. pokračovat ve čtení
Rodinné domy Eliášova 1–17Rodinné domy v Brně v Eliášově ulici číslo popisné 700, 1021, 1036–1037 a 1041–1044, resp. orientační 1–17, patří ke skupině funkcionalistických řadových rodinných domů v městské části Žabovřesky, které navrhl a projektoval Alois Kuba v druhé polovině 20. let 20. století pro rozrůstající se obytnou oblast Žabovřesk kolem Minské ulice. Autorství řadové vilové zástavby v těchto ulicích bylo dlouho neznámé. Průčelí domů bylo patrně v 80. letech zapsáno na seznam nemovitých kulturních památek, později však byla jejich památková ochrana zrušena. .. pokračovat ve čtení
Rodinný dvojdům Kameníčkova 26 a 24Rodinný dvojdům v Brně v Kameníčkově ulici číslo popisné 1045 a 1046, resp. orientační 26 a 24, patří ke skupině funkcionalistických řadových rodinných domů v městské části Žabovřesky, které navrhl a projektoval Alois Kuba v druhé polovině 20. let 20. století pro rozrůstající se obytnou oblast Žabovřesk kolem Minské ulice. Autorství řadové vilové zástavby v těchto ulicích bylo dlouho neznámé. Průčelí dvojdomu bylo patrně v 80. letech zapsáno na seznam nemovitých kulturních památek, později však byla jeho památková ochrana zrušena. .. pokračovat ve čtení
Rodinný dům Lužická 17Rodinný dům v Brně v Lužické ulici číslo popisné 2095 a orientační 17 náleží do skupiny funkcionalistických řadových rodinných domů v městské části Žabovřesky. Tyto stavby navrhli a projektovali bratři Vilém Kuba a Alois Kuba a v první polovině 30. let 20. století byly realizovány v nově vznikající obytné oblasti na severním svahu Kraví hory, která do konce desetiletí spojila zastavěnou část Žabovřesk kolem Minské ulice s Masarykovou čtvrtí. Dům byl postaven mezi lety 1934 a 1935, dochoval se s téměř nedotčeným interiérem, proto byl v roce 2007 jako doklad vysokého standardu bytové kultury středních vrstev v období první republiky zapsán na seznam nemovitých kulturních památek. .. pokračovat ve čtení
Rodinné domy Marie Steyskalové 48–58Rodinné domy v Brně v ulici Marie Steyskalové číslo popisné 852 a 865–869, resp. orientační 48–58, patří ke skupině funkcionalistických řadových rodinných domů v městské části Žabovřesky, které navrhl a projektoval Alois Kuba ve druhé polovině 20. let 20. století pro rozrůstající se obytnou oblast Žabovřesk kolem Minské ulice. Autorství řadové vilové zástavby v těchto ulicích bylo dlouho neznámé. Průčelí domů bylo patrně v 80. letech zapsáno na seznam nemovitých kulturních památek, později však byla jejich památková ochrana zrušena. .. pokračovat ve čtení
Slavíkova vila (Brno)Slavíkova vila, přesněji též vila či rodinný dům inženýra Antonína Slavíka, je honosný rodinný dům v Brně v části Žabovřesky na severním svahu Kraví hory. Vilu si v meziválečném období nechal vystavět dlouholetý ředitel brněnské pobočky Radiojournalu Antonín Slavík. Vznikla mezi lety 1930 a 1932 podle návrhu architekta Josefa Kranze. Sám investor v ní však žil jen do konce 30. let, kdy se zapojil do protinacistické odbojové činnosti, byl zatčen a v roce 1942 popraven. Funkcionalistická vila ovšem zůstala ve vlastnictví rodiny Slavíkovy a dochovala se víceméně v původním stavu. V roce 1988 bylo průčelí domu zapsáno na seznam nemovitých kulturních památek, po rozhodnutí soudu koncem roku 2020 však byla u „pozdě zapsaných“ památek ochrana zrušena. .. pokračovat ve čtení
Štěpánova vilaŠtěpánova vila je honosný rodinný dům v Brně v části Žabovřesky na severním svahu Kraví hory. Vilu navrhl brněnský architekt Valentin Hrdlička pro zemského sekretáře Jaroslava Štěpána a jeho ženu Marii v rámci dobového rozvoje České úřednické čtvrti. Objekt v duchu historizující moderny byl vybudován mezi lety 1912 a 1913. Ve vlastnictví potomků původních majitelů zůstal do roku 2007. V roce 1988 bylo jeho průčelí zapsáno na seznam nemovitých kulturních památek, po rozhodnutí soudu koncem roku 2020 však byla u „pozdě zapsaných“ památek ochrana zrušena. .. pokračovat ve čtení