Prag Museum 1900

Autor:

NeznámýUnknown author

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/2fc0

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3500 x 2576 Pixel (11344502 Bytes)

Popis:

Budova Národního muzea v Praze kolem roku 1900.

Komentář k Licence:

"Photographs in this collection were published before 1930 and are therefore in the public domain."

Licence:

Public domain

Credit:

Tento obrázek je k dispozici v oddělení Prints and Photographs division americké Knihovny Kongresu pod digitálním ID ppmsc.09301.
Toto oznámení nepopisuje autorskoprávní status tohoto souboru. Stále je vyžadován běžný popisek licence. Další informace najdete na Commons:Licencování.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 11 Apr 2025 07:25:07 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1985-064-24A / CC-BY-SA 3.0

(c) Eva Haunerová, CC BY-SA 3.0

(c) I, Tyke, CC BY-SA 3.0

(c) Zp, CC BY-SA 3.0

(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 3.0

Relevantní články

Neoklasicismus či novoklasicismus je v architektuře a ve výtvarném umění třetí vlna klasicismu čili návratu ke klasické římské a řecké architektuře. Ve střední Evropě se objevuje od 60. let 19. století jako dekorativní sloh veřejných budov a pak i městských obytných domů a v rozvolněné podobě se vracel i během 20. století. Také v malířství a v hudbě se umělci, kteří hledali nějaký nový a pevnější řád, označují jako „neoklasicistní“. .. pokračovat ve čtení

Česka obrozenecká historiografie se vyvíjela v 1. polovině 19. století, zejména v letech 1820–1850. Metodologicky navazovala na výdobytky osvícenské historiografie, osvícenské důrazy však nahradily akcenty romantické, ustupovalo se od hledání abstraktních mechanických zákonitostí a namísto toho se zdůrazňovala specifická individualita každé doby. Inspiraci obrozenecká historiografie čerpala z Herdera. Stále větší význam získávalo také nacionální hledisko, přičemž do české historiografie postupně pronikala Hegelova dialektika. .. pokračovat ve čtení

Klasicismus je umělecký směr, který se inspiruje především antickými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád. Vznikal ve 2. polovině 17. století ve Francii za panování Ludvíka XIV. a odtud se v průběhu 18. století rozšířil do celé Evropy. První fáze klasicismu se někdy také nazývá barokní klasicismus, protože se zde barokní prvky mísí s prvky klasicistními. Historicky se toto období řadí ještě do kultury baroka. Následující rokoko se od klasicismu do značné míry odvrací. Nový nástup klasicismu přinesl osvícenský absolutismus (josefinismus), kdy se klasicismus stal slohem osvícenských panovnických dvorů, a Velká francouzská revoluce, v níž se rozšířil také k bohatým měšťanům. Pro další vlnu klasicismu, již přinesl Napoleon Bonaparte a napoleonské války, se užívá označení empír. .. pokračovat ve čtení

Češi jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka. Významnější české menšiny žijí v Německu, na Slovensku a v Rakousku, častěji se vyskytují i ve Francii, Itálii, Spojeném království, USA, Švýcarsku[zdroj?], Chorvatsku a na Ukrajině (Volyň). Češi jsou potomky slovanských kmenů, jež v 6. století pronikly do střední Evropy a smísily se zde s dosavadním převážně kelto-germánským obyvatelstvem. Mluví češtinou, která patří mezi západoslovanské jazyky. .. pokračovat ve čtení

Umění 19. století zahrnuje pestrou škálu uměleckých slohů a směrů, které vyplňují 19. století a značí přechod od tradičních forem umění inspirovaných antikou k modernímu umění. .. pokračovat ve čtení