Prague banner c1477

Autor:

Peter Loeser and Eugene Ipavec

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/7902

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

936 x 600 Pixel (167328 Bytes)

Popis:

During the Hussite Wars when the City of Prague was attacked by "Crusader" and mercenary forces, the city militia fought bravely under this banner. It was later captured by Swedish troops on their raid in 1649 and eventually placed in the Royal Military Museum in Stockholm; today it is simply called the "Prague Banner." Although this flag still exists, it is in very poor condition. When the Banner was first made and used is open for debate, but earliest evidence indicates that a gonfalon with some municipal charge painted on it was used for Old Town as early as 1419. Eva Turek dates this flag to about 1530 based on the style of characters, painted bordure, and fleurs-de-lis stenciled on it. Since this particular municipal militia flag was used before 1477 and during the Hussite Wars, it is the oldest still preserved municipal flag in Bohemia.

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 12 Apr 2025 03:35:34 GMT

Relevantní obrázky

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Pražský svaz nebo také pražský městský svaz či pražané bylo husitské uskupení měst a šlechty, které vzniklo na jaře roku 1421, kdy Jan Žižka z Trocnova spolu s pražany ovládl řadu měst ve východních Čechách. Pražský svaz se rozpadl poté, co vojensky vystoupil proti Janu Žižkovi a byl jím 7. června 1424 rozdrcen v bitvě u Malešova. Nejvýznamnějšími osobnostmi pražského svazu byli kazatel Jan Želivský a hejtman Diviš Bořek z Miletínka. Centrem svazu byla města Staré a Nové Město pražské. .. pokračovat ve čtení

Útok husitů na Malou Stranu byl dílčím válečným střetem v rané fázi husitských válek mezi oddíly pražského husitského svazu a královskou posádkou města věrnou císaři a novému českému králi Zikmundovi ve dnech 4. a 5. listopadu 1419. Husitští ozbrojenci pod vedením Mikuláše z Husi provedli útok na Malou Stranu, tedy městskou část pod Pražským hradem, kterou se jim podařilo obsadit, následně pak zpustošit a vypálit. Dobytí Pražského hradu nicméně skončilo neúspěchem. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Malešova se odehrála 7. června 1424 v blíže neurčené lokalitě poblíž tvrze Malešov, vzdálené přibližně 6 kilometrů od Kutné Hory. Oddíly východočeského husitského svazu pod velením slepého hejtmana Jana Žižky z Trocnova zde porazily vojsko svatohavelské koalice, jehož přítomnými členy byli zejména příslušníci pražského svazu a vojáci katolického landfrýdu. Pro Žižku bylo vítězství vrcholem jeho vojevůdcovské kariéry, pražanům porážka vynesla další ztenčení jejich mocenské základny. Utrpěné ztráty na lidských životech řadí malešovské střetnutí k nejkrvavějším bitvám celých husitských válek. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Habrů, v odborné literatuře obvykle spojovaná s dobytím Německého Brodu, se odehrála 8. ledna 1422 na blíže neurčeném vrchu poblíž dnešního města Habry. Zkonsolidované uskupení ustupujícího vojska druhé křížové výpravy, jemuž pravděpodobně velel italský vojevůdce Filippo Scollari, zde bylo rozdrceno postupujícími husitskými oddíly v čele se slepým hejtmanem Janem Žižkou. Po svém vítězství husité protivníka pronásledovali až k hradbám Německého Brodu, kde patrně ještě téhož dne svedli další úspěšnou bitvu v otevřeném poli. Dne 10. ledna, při jednání o kapitulaci posádky, pak část husitů město obsadila a zmasakrovala většinu obránců i místních obyvatel. .. pokračovat ve čtení

Pokus o převrat v Praze na podzim roku 1427 byl vyvrcholením politické iniciativy konzervativních husitů a části katolické šlechty pod vedením Hynka z Kolštejna, Jana Smiřického a dalších, namířené proti vládě radikálnějšího husitského křídla, které získalo na jaře toho roku v Praze převahu. Jednalo se o vojenskou akci, která proběhla 6. září 1427 v podobě pokusu o obsazení Starého Města Pražského a Pražského hradu šesti sty jezdci vedenými Kolštejnem a Smiřickým. Celá akce však byla prozrazena Vilémem Kostkou z Postupic a Pražané útok očekávali. Po krátkém boji byli útočníci rozehnáni, Jan Smiřický zajat a Hynek z Kolštejna na útěku druhého dne zavražděn. Porážka převratu posílila pozice radikálnějších pražských husitů a Jana Rokycany jako duchovního vůdce Pražanů i pro další roky. .. pokračovat ve čtení

Bitva na Vítkově se odehrála 14. července 1420 jihovýchodně od tehdejších pražských hradeb, na hřebenu vrchu Vítkova, jenž byl 500 let po události přejmenován na Žižkov. Husitská posádka dvou opevněných srubů, později posílená padesáti střelci a oddílem cepníků, zde odrazila útok rakouských a míšeňských křižáků, kterým připadl úkol tuto strategicky významnou pozici ovládnout. Střetnutí bylo součástí taktických operací probíhajících v rámci obležení Prahy kruciátou Zikmunda Lucemburského a stalo se jedním z faktorů, které římskoněmeckého a uherského krále přiměly výpravu rozpustit. .. pokračovat ve čtení

První křížová výprava proti husitům byla vyhlášena 1. března 1420 papežem Martinem V., zvoleným na koncilu v Kostnici, a byla namířena proti českým kacířům - husitům. V čele výpravy stál uherský a římský král Zikmund Lucemburský, který měl po svém zemřelém bratru Václavu IV. oprávněný nárok na český trůn. Po nezdařilém pokusu křižáků o vyhladovění Prahy a odražení jejich útoku na vrch Vítkov se Zikmund Lucemburský tohoto pokusu o vojenské potlačení husitů vzdal. 28. července se nechal na Pražském hradě korunovat českým králem, rozpustil svá vojska a spěšně Prahu opustil. Tato křížová výprava byla první ze série pěti neúspěšných křížových výprav vyhlášených v letech 1420-1431 proti husitským Čechám. .. pokračovat ve čtení