PriseDeConstantinople1204PalmaLeJeune

Autor:

Palma Le Jeune (1544–1620)

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/20ff

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1160 x 985 Pixel (714962 Bytes)

Popis:

Bitva o Konstantinopol roku 1204

Licence:

Public domain

Credit:

Lebédel, Claude (2006) Les croisades, origines et consequences, Ouest-France ISBN: 978-2-7373-4136-6.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 10 Mar 2025 16:34:48 GMT

Relevantní obrázky

(c) I, Sailko, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Vyplenění Konstantinopole se odehrálo v dubnu 1204 a vyvrcholila jím čtvrtá křížová výprava. Křižáci zničili většinu Konstantinopole, hlavního města Byzantské říše. Po dobytí města bylo založeno Latinské císařství a Balduin Flanderský byl korunován císařem v chrámu Hagia Sofia. Většina zbylého území Byzantské říše byla rozdělena mezi křižáky. Byzantští aristokraté také založili řadu malých nezávislých států – jedním z nich bylo Nikájské císařství, které nakonec v roce 1261 dobylo Konstantinopol zpět a vyhlásilo obnovení Byzance. Obnovené říši se však nikdy nepodařilo získat zpět všechna svá bývalá území ani dosáhnout dřívější ekonomické a vojenské síly. Křižácký úder byl tak zásadním důvodem, proč Byzanc v následujících dvou stoletích postupně podlehla rostoucí Osmanské říši. Akce křižáků proto urychlily rozpad křesťanstva na východě a v dlouhodobém horizontu pomohly usnadnit pozdější muslimské dobytí jihovýchodní Evropy, jehož důsledky jsou trvalé. Vyplenění Konstantinopole je považováno za zlomový bod ve středověkých dějinách. Zprávy o křižáckém rabování a brutalitě vyděsily a rozhněvaly celý pravoslavný svět. Vztahy mezi katolickou a pravoslavnou církví tím byly narušeny na mnoho staletí. .. pokračovat ve čtení

Čtvrtá křížová výprava (1202–1204) byla jedním ze série válečných tažení do Svaté země. Roku 1198 ji vyhlásil papež Innocenc III. Pontifik chtěl obnovit papežskou autoritu a moc nad křesťanskými panovníky tím, že odmítal světské vedení výpravy; kruciáta měla být pod jeho velením. Výzva zůstala zpočátku bez odezvy. Do března 1199, kdy mělo tažení začít, se téměř nikdo nepřihlásil. Až na sklonku roku 1199 účast na výpravě přislíbilo několik francouzských velmožů. Velitelem výpravy byl určen hrabě Theobald ze Champagne. Teprve roku 1201 se Francouzi dohodli s benátským dóžetem Enricem Dandolem, že Benátčané přepraví křižáky na Východ, zajistí jim zásobování a připojí své bojovníky. Na oplátku jim bylo přislíbeno 85 000 marek stříbra a polovina budoucí kořisti. Místo do Svaté země však měla výprava směřovat do Egypta, centra říše Ajjúbovců, Saladinových nástupců. .. pokračovat ve čtení

Křižácké státy je označení pro zámořská panství založená evropskými účastníky křížových výprav a spravovaná podle západního vzoru jako feudální monarchie. Výpravy mířily do Levanty, později do Řecka a do Pobaltí, po jejich ukončení se domů vracela jen část křižáků. V severní Evropě byly zakládány německými křižáky během takzvaných severních křížových výprav. Následkem těchto výprav byla germanizace pobaltských zemí. Státy vznikaly také ve Středozemním moři. .. pokračovat ve čtení

Latinské císařství, přesněji a oficiálně Románské císařství, zkráceně Romania, též Císařství Římanů nebo také Konstantinopolské císařství, byl křižácký stát, který vznikl na troskách Římské (byzantské) říše po dobytí jejího hlavního města Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy roku 1204. Z pohledu řeckého obyvatelstva Byzance bývá označován jako Frankokratia ve smyslu cizí latinské nadvlády a uzurpace císařského trůnu na úkor legitimní dynastie. Prvním latinským císařem byl korunován flanderský hrabě Balduin IX., namísto původně zvažovaného Bonifáce z Montferratu, který byl před začátkem výpravy vybrán za jejího vůdce. Jedním z hlavních cílů Latinských císařů i patriarchů dosazovaných na konstantinopolský stolec bylo vytvoření unie mezi západní a východní církví, v tomto úkolu Latinské císařství však selhalo. .. pokračovat ve čtení

Křížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům. Dřívější definice historiků tyto výpravy omezovala pouze na výpravy k Jeruzalému, dnes se však význam kruciát přenesl na všechny papežem vyhlášené války proti nepřátelům křesťanstva. Účastníci před zahájením výpravy skládali slib a byli označeni znamením kříže, které si našívali na šaty, a proto se nazývali křižáci. .. pokračovat ve čtení

Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300. Jedná se o třetí století druhého tisíciletí. .. pokračovat ve čtení