SilniceI42
Relevantní obrázky
Relevantní články
Silnice I/42Silnice I/42 je česká silnice I. třídy o délce 18,107 km, která tvoří Velký městský okruh (VMO) v Brně. Je po ní částečně vedena evropská silnice E461, vycházejí z ní silnice I/23, I/41, I/43, I/50 a I/52. Její staničení začíná za připojením silnice I/23 z Pisáreckého tunelu a pokračuje směrem na Žabovřesky a dále po směru hodinových ručiček zpět do mimoúrovňové křižovatky s Pisáreckou radiálou. .. pokračovat ve čtení
Silnice II/642Silnice II/642 je silnice II. třídy, která vede intravilánem v Brně. Je dlouhá 2,5 km. Silnice je vedena po ulicích Rokytově a Žarošické na rozhraní čtvrtí Židenice a Vinohrady. .. pokračovat ve čtení
Evropská silnice E461Evropská silnice E461 je mezinárodní silniční trasa třídy B, propojující Česko a Rakousko. Vede od křižovatky s E442 u Svitav přes Brno a Mikulov do Vídně. Je vedena zčásti po dálnicích, ale značným dílem dosud jen po dvouproudé silnici. Výstavba dálnice nebo rychlostní komunikace v celé trase je plánována, v nevyhovujícím úseku Brno–Svitavy by trasa měla v budoucnu vést po nové silnici I/73. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Brno–PřerovŽelezniční trať Brno–Přerov je jednokolejná elektrizovaná železniční trať. Trať vede z Brna přes Újezd u Brna, Vyškov a Kojetín do Přerova. Provoz na trati byl zahájen 30. srpna 1869, v letech 1993–1996 byla provedena elektrizace celé dráhy. V roce 1934 byla vybudována spojka tratě z Holubic do Blažovic na Vlárské dráze. .. pokračovat ve čtení
Seznam silnic I. třídy v ČeskuToto je seznam silnic I. třídy v Česku. V ČR je v současnosti 69 silnic I. tříd. Silnicemi I. třídy naopak nejsou dálnice a místní komunikace I. třídy. .. pokračovat ve čtení
Vlárská dráhaVlárská dráha je mezistátní železniční trať Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou – Trenčianska Teplá o délce 179 km, která je dnes (2024) v jízdním řádu pro cestující rozdělená do tabulek s čísly 300 (Brno–Blažovice), 340 (Brno–Kunovice) a 341 v Česku a do tabulky číslo 123 na Slovensku. Nazývá se podle řeky Vláry, podél níž je vedena její koncová část. Na jiných místech vede trať údolím Litavy, Kyjovky nebo Olšavy. Vlárská dráha byla vybudována v pěti etapách od 1. dubna 1883 do 28. října 1888. Na své trase mimoúrovňově kříží dvě jiné tratě, s nimiž je propojena krátkými spojkami. .. pokračovat ve čtení