State Flag of the Savoyard States (late 16th - late 18th century)
|
Já, autor tohoto díla, jej tímto uvolňuji jako volné dílo, a to celosvětově. V některých zemích to není podle zákona možné; v takovém případě: Poskytuji komukoli právo užívat toto dílo za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných zákonem. |
|
Tento obrázek zobrazuje vlajku, znak, pečeť nebo jinou insignii. Použití či užívání těchto symbolů je v mnoha zemích omezeno právními normami. Tato omezení jsou nezávislá na autorském právu. |
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg?uselang=cs){kind=link}
Relevantní články
Savojské státySavojské státy jsou souhrnný název používaný historky pro svazek států Svaté říše římské ovládaných dynastií Savojských. Savojské území kdysi hrabat a později vévodů savojských se rozrostl o další přilehlé oblasti, z nichž největším byl Piemont. Z oblasti Savojska-Piemontu mohli Savojští dále expandovat a založit Sardinské neboli sardinsko-korsické království, které vzniklo 1847 „dokonalým spojením“ všech držav savojské dynastie do jednoho politického celku, takže samotné Savojsko formálně zaniklo. .. pokračovat ve čtení
Válka tří Jindřichů (1585–1587)Válka tří Jindřichů je ve francouzských dějinách označení pro osmý a poslední válečný konflikt během náboženských válek ve Francii. Válka probíhala v letech 1585–1587 o nástupnictví na francouzský trůn. Účastníky sporu byli:bezdětný král Jindřich III. Francouzský podporovaný royalisty král Jindřich III. Navarrský, vůdce hugenotů, podporován anglickou královnou Alžbětou I. a německými protestantskými vévody. Legitimní následník francouzského trůnu. vévoda Jindřich I. de Guise, vůdce katolické ligy, financovaný a podporovaný španělským králem Filipem II. .. pokračovat ve čtení
Dlouhá turecká válkaDlouhá turecká válka, zvaná též třetí turecká válka, třináctiletá válka nebo patnáctiletá válka, byl ozbrojený konflikt mezi osmanskou říší a habsburskou monarchií na území Uher a Balkánu v letech 1593 až 1606; název patnáctiletá válka se používá, pokud se do ní zahrnuje i předchozí turecké tažení v letech 1591–1592, které dobylo Bihać. Válka skončila v zásadě nerozhodně mírem v Žitavské Toroni 11. listopadu 1606, který vydržel dalších 60 let. .. pokračovat ve čtení
Markrabství SaluzzoMarkrabství Saluzzo neboli Saluzzské markrabství, respektive markýzát, byl státní útvar ležící v Piemontu v severozápadní Itálii nazvaný podle města Saluzzo, poblíž něho leží i hrad Castello della Manta, které bylo sídlem markýzů ze Saluzza. .. pokračovat ve čtení
Papežské schizmaPapežské schizma je situace, kdy v katolické církvi zastávají úřad dva nebo dokonce i tři různí papežové současně. Jako vzdoropapež je označován ten z papežů, který není uznáván za právoplatného. Většina schizmat měla jen omezenou dobu trvání. Nejdelší papežské schizma nastalo po avignonském zajetí mezi léty 1378–1417, kdy od koncilu v Pise roku 1409 stáli v čele západní církve tři papežové. .. pokračovat ve čtení
Bitva u LepantaBitva u Lepanta byla velká bitva osmansko-benátské války, která proběhla 7. října 1571 v Jónském moři v Korintském zálivu u přístavu Nafpaktos (Lepanto). Spojené námořní síly Svaté ligy v ní rozdrtily hlavní flotu Osmanské říše a ukončily tak obavy křesťanského světa z možného brzkého tureckého útoku na Apeninský poloostrov a další části Středomoří. .. pokračovat ve čtení
První Francouzská republikaPrvní republika, oficiálně Francouzská republika, byla vyhlášena 22. září 1792 právě ustanoveným Národním konventem. Oficiálně trvala až do vyhlášení prvního císařství Napoleonem v roce 1804. Období první republiky je charakteristické pádem monarchie, ustanovením Národního konventu, Jakobínskou hrůzovládou, založením Direktoria, thermidorskou reakcí a konečně vytvořením Konzulátu a Napoleonovým vzestupem. .. pokračovat ve čtení