Sudetendeutsche


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
1224 x 719 Pixel (103461 Bytes)
Popis:
Procentní podíl německého obyvatelstva v soudních okresech podle sčítání lidu roku 1930
Licence:
Credit:
Vlastní dílo, Statistický lexikon obcí v Republice československé I. Země česká (Praha, 1934), Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská (Praha, 1935)
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 11 Apr 2025 03:52:24 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1970-005-28 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1986-042-14 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 121-0016 / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Sudetští Němci

Sudetští Němci nebo Sudetoněmci je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20. století německými nacionalisty v severozápadním pohraničí Čech. Ti tento pojem vztahovali na německé obyvatelstvo, žijící už od středověku na pohraničním území, označovaném jako Sudety. V běžném laickém diskurzu je označení „sudetští Němci“ někdy chybně zaměňováno s termínem „čeští Němci“. Tento termín se ale vztahuje na německy mluvící obyvatelstvo žíjících poklidně v Zemích Koruny české od středověku do radikalizace během nacismu. .. pokračovat ve čtení

Němci v Československu

Němci v Československu je označení německé menšiny, která žila uvnitř státních hranic od vyhlášení československého státu v roce 1918, dle definice ve smlouvě ze Saint-Germain z roku 1920 do odsunu většiny německého obyvatelstva po druhé světové válce, respektive do rozpadu Československa roku 1992. .. pokračovat ve čtení

Národnostní složení první Československé republiky

V oficiálních dobových dokumentech uváděné Národnostní složení první Československé republiky vycházelo z teorie jednoho československého národa, tak jak byla v roce 1920 stvrzena i ústavou první československé republiky. Nejpočetnější národnostní menšinou byli Němci a zejména na Slovensku pak Maďaři. Slovenský národ za menšinu považován nebyl. .. pokračovat ve čtení

Runcimanova mise

Runcimanova mise do Československa byla iniciativou britské vlády, zaměřenou na vyřešení mezinárodní krize v létě roku 1938, hrozící vypuknutím války v Evropě. Mise vedená bývalým britským ministrem lordem Runcimanem měla za úkol zprostředkovat jednání mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou (SdP), která reprezentovala radikalizovanou německou menšinu. Britská mise působila na území Československa během pozdního léta 1938 a svou závěrečnou zprávu vydala v září, krátce před zahájením Mnichovské konference. .. pokračovat ve čtení

Osídlování pohraničí

Osídlování pohraničí byl největší přesun obyvatelstva vnitrozemského charakteru v českých dějinách, který probíhal v letech 1945 až 1952. Migrace měla za následek především sociální změny, které jsou v menší míře patrné i v současnosti, ale také změny demografické či hospodářské. Osídlování pohraničí se odehrávalo časově i organizačně současně s odsunem německé národnosti z Československa. Celá akce osídlování se realizovala na základě schválených tzv. Benešových dekretů. Cílem osídlování pohraničí bylo vytvořit zde prosperující oblast se vzkvétajícím zemědělstvím a průmyslem. .. pokračovat ve čtení