Sughrat

Autor:

Al-Mubashshir ibn Fatik

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/2964

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

561 x 664 Pixel (687796 Bytes)

Popis:

Manuscript of Sughrat (Socrates) belongs to a 13th century Seljuk illustrator. It is currently kept at Topkapi Palace Library, Istanbul, Turkey.

Licence:

Public domain

Credit:

From English Wikipedia: en:Image:Arastu.jpg

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 18 Apr 2025 14:25:47 GMT

Relevantní obrázky

(c) Sting, CC BY-SA 2.5

Relevantní články

Eduard Petiška zpracoval kromě Starých řeckých bájí a pověstí také slavné orientální příběhy Tisíce a jedné noci. Na poli podivuhodných dobrodružství a mytických postav je čtenář konfrontován s obyčejnými lidmi, jejich problémy a řešeními. I když se životní příběhy odehrávají v dávné minulosti v tajemném orientu, jsou v mnohém podobné těm dnešním. Mají tedy také vzdělávací přínos, tím že reflektují archetypické postoje a jednání, které byly kronikáři zaznamenávány po tisíce let. .. pokračovat ve čtení

Tisíc a jedna noc je středověká arabská anonymní sbírka lidových pohádek, bajek, anekdot a dalších příběhů, která vznikala zhruba od 7. do 16. století a která podává věrný obraz společenských poměrů, mravů a zvyklostí tehdejšího arabského světa. .. pokračovat ve čtení

Sókratés, řecky Σωκράτης, někdy psáno bez diakritiky Sokrates, byl athénský filozof, učitel Platónův. Je považován za jednu z nejvýznamnějších postav evropské filozofie, neboť na rozdíl od svých předchůdců předsókratiků, kteří pátrali po původu a příčinách světa, Sókratův zájem se soustředil na záležitosti člověka a společnosti; jak praví Cicero, „snesl filozofii z nebe na zem“. Svou dialektickou metodou položil základy západního kritického myšlení. .. pokračovat ve čtení

Islámský zlatý věk je označení vztahující se na historické období islámu, které se datovalo od 8. století po 13. století, kdy byla velká část islámského světa ovládána různými chalífáty a zažívala vědecký, ekonomický a kulturní rozkvět. Toto období je tradičně chápáno tak, že začalo během panování abbásovského chalífy Hárúna ar-Rašída (786–809) spolu s otevřením Domu moudrosti v Bagdádu, kde sídlili učenci z různých částí světa, kteří měli různé kulturní zázemí a mandát shromažďovat a překládat veškeré světové klasické poznatky do arabštiny. Obecně toto období skončilo kolapsem abbásovského chalífátu společně s mongolskou invazí a obležením Bagdádu roku 1258, třebaže několik současných učenců má za konec islámského zlatého věku dobu okolo 15. až 16. století. .. pokračovat ve čtení