Thun und Hohenstein Jaroslav
Relevantní obrázky
Relevantní články
Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást)Hrobka Thun-Hohensteinů je prázdné pohřebiště děčínské větve původně jihotyrolského šlechtického rodu Thun-Hohensteinů v kryptě novogotické kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu (Děčín-Podmokly). Kaple s kryptou byla zbudována podle plánů vídeňského architekta Friedricha Schmidta v letech 1869–1872 hrabětem Františkem Antonínem I. z Thun-Hohensteinu. V roce 1889 byla rozšířena o dvě vnější hrobky. Po Sametové revoluci byly ostatky zpopelněny a v letech 1995 a 2007 uloženy v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně. Od roku 2008 kapli spravuje příspěvková organizace Zámek Děčín. Zatímco nadzemní část je veřejnosti přístupná, krypta je zazděna. .. pokračovat ve čtení
Thun-HohensteinovéThunové, od roku 1628 Thun-Hohenštejnové či Hohensteinové, jsou šlechtický rod původem z Jižního Tyrolska. Svůj původ odvozují od panství Thun se stejnojmenným hradem v dnešním severoitalském regionu Tridentsko-Horní Adiže. .. pokračovat ve čtení
Jaroslav z Thun-HohensteinuJaroslav František 2. kníže z Thun-Hohensteinu byl rakouský a český šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů a politik. Od mládí se angažoval ve veřejném životě v Čechách, kde byl poslancem Českého zemského sněmu, po převzetí dědictví na Moravě byl činný na Kroměřížsku a v Brně. Byl poslancem Říšské rady a Moravského zemského sněmu. V roce 1916 po starším bratru Františkovi (1847–1916) zdědil knížecí titul a majetek v severních Čechách (Děčín). Mimo jiné byl švagrem a osobním přítelem arcivévody Františka Ferdinanda d'Este a po atentátu v Sarajevu se stal poručníkem nezletilých dětí zavražděného následníka trůnu. .. pokračovat ve čtení