Tongeren Romeinse wallen

Autor:

Michel wal

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/2da4e

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3888 x 2592 Pixel (3359547 Bytes)

Popis:

Tongeren, Limbourg province, Roman city wall

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 11 Apr 2025 06:49:13 GMT

Relevantní obrázky

(c) Maximilian Bühn, CC-BY-SA 4.0

(c) Sodacan, Katepanomegas, CC BY-SA 3.0

(c) Francisco Conde Sánchez, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Dějiny území Belgického království jsou propleteny s dějinami Nizozemska, Německa, Francie a Lucemburska. Po většinu historie bylo území dnešní Belgie buď částí většího státního celku, nebo bylo rozdrobeno do menších útvarů. Strategická poloha tohoto území ho rovněž předurčila být pověstným “bojištěm Evropy” – osudové bitvy velkých mezinárodních konfliktů se odehrávaly na území Belgie již za osmdesátileté a třicetileté války, později i za první a druhé světové války. Belgické dějiny jsou poznamenány též potýkáním dvou jazykových skupin, vlámsky (nizozemsky) mluvícího severu a francouzsky mluvícího jihu (Valonska). Prvním, kdo tyto dvě jednotky spojil do jednoho celku, byl římský císař a burgundský vévoda Karel V. v rámci své pragmatické sankce z roku 1549. Oddělení tohoto území od Nizozemska utvrdila osmdesátiletá válka (1568–1648). Poté ho však ovládaly různé cizí mocnosti - Španělé, Rakušané i Francouzi. Politická nesuverenita nijak ovšem nebránila rozkvětu obchodu a kultury. Belgie se stala jedním z evropských epicenter průmyslové revoluce, rozvoje měšťanské třídy a společnosti založené na obchodu. Moderní Belgie vznikla roku 1830, díky belgické revoluci. Jazyková hranice však nikdy zcela nezmizela a střet vlámské a valonské části země naplňuje moderní politické dějiny Belgie. Belgie byla postupně, od 70. let 20. století, federalizována a nezřídka se diskutuje i o možnosti jejího rozdělení na dva státy. K belgickým dějinám patří i koloniální dobrodružství, které tento malý stát zahájil v 19. století, především v centrální Africe. Bilance belgického kolonialismu patří k nejkrvavějším – její součástí jsou miliony mrtvých domorodců. Kolonie získaly nezávislost v 60. letech 20. století. V poválečném období se Belgie stala typickým západoevropským sociálním státem, cílem masivní migrace z Afriky a Blízkého východu, propagátorem liberalizačních trendů a také lídrem evropského integračního procesu. Brusel není jen hlavním městem Belgie, ale i sídlem hlavních institucí Evropské unie – Evropské komise a Evropského parlamentu. Sídlí v něm také velitelství vojenské aliance NATO, k jehož zakladatelům Belgie rovněž patřila. .. pokračovat ve čtení

Belgie, oficiálně Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Sever země je nížinatý a rovinatý, na jihu se nacházejí hornaté Ardeny, klima je mírné oceánské. Belgie se dělí na tři regiony se značnou autonomií: Vlámsko, Valonsko a Bruselský region; na ploše asi 31 000 km² žije 11,8 milionu obyvatel, což z ní činí 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel, dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi a Lutych. Většinu obyvatel tvoří Belgičané. Belgie je domovem dvou hlavních jazykových společenství: Vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a Francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině. Necelá polovina populace se hlásí ke křesťanství. .. pokračovat ve čtení