Union gascona

Autor:

Maximilien.sc

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/71d3d

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2000 x 1200 Pixel (24579 Bytes)

Popis:

Gules, a saltire argent

Licence:

CC0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 09 Mar 2025 18:39:15 GMT

Relevantní obrázky

(c) Willtron, CC BY-SA 3.0

(c) Heralder, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Gaskoňsko je historická oblast v jihozápadní Francii. Do Velké francouzské revoluce byla i jednou z francouzských provincií. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Castillonu byla rozhodující bitvou stoleté války. Odehrála se 17. července 1453 v jihozápadní Francii poblíž městečka Castillon v Akvitánii. .. pokračovat ve čtení

Gaskoňské nebo Vasconské vévodství neboli Gaskoňsko či Vasconie, byl středověký státní útvar existující mezi lety 602 a 1453 v jihozápadní Francii a částečně zasahující do severního Španělska; ve středověku sousedilo na severu s Akvitánií a na východě s hrabstvím Toulouse, na jihu s Aragonií, Navarrou a hrabstvím Barcelony. .. pokračovat ve čtení

Stoletá válka byl konflikt mezi Anglií a Francií v letech 1337 až 1453. Válka oficiálně začala, když francouzský panovník Filip VI. z Valois zabavil anglickému králi Eduardovi III. jeho državy ve Francii, konkrétně vévodství Guyenne na jihozápadě Francie a v hrabství Ponthieu na severu Francie. Jako záminka, která Angličanům umožnila válku vyhlásit, jim posloužilo to, že Francouzi odmítli uznat nárok anglického krále Eduarda III. na francouzský trůn po tom, co o pár let dříve vymřela hlavní francouzská královská dynastie. Rovněž argumentovali problémy ve Flanderském hrabství, které sice bylo významným anglickým obchodním partnerem, ale francouzský král tam měl značný vliv, neboť flanderský hrabě byl leníkem francouzského panovníka. Zároveň Angličanům vadila francouzská podpora Skotska, které přitom bylo již delší dobu v konfliktu s anglickou monarchií. .. pokračovat ve čtení

Třetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin. Po fiasku druhé křížové výpravy ovládla a sjednotila zengíovská dynastie Sýrii a po několika válkách s křižáky a Fátimovci také Egypt. Zengíovské impérium v 70. a 80. letech 12. století postupně dobyl Saladin, původně vazal a vojevůdce ve službách Zengíovce Núr ad-Dína, čímž se palestinské křižácké státy dostaly do sevření jednotného muslimského státu. Sultán Saladin poté zahájil válku proti křižákům; jeho tažení vyvrcholilo roku 1187 vítěznou bitvou u Hattínu a poté dobytím Jeruzaléma. Papež Řehoř VIII. reagoval vyhlášením třetí křížové výpravy, k níž se přihlásili i nejmocnější panovníci křesťanského světa: římsko-německý císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip II. August a anglický král Jindřich II. a po jeho smrti jeho syn Richard a s nimi i mnoho dalších mocných evropských feudálů. .. pokračovat ve čtení

Bigorrské hrabství bylo hrabství v gaskoňském vévodství v době starého režimu. Počátky existence hrabství sahají patrně až do 9. století. Hrabství v průběhu celé své existence velice často měnilo své majitele. V přibližných hranicích někdejšího panství se nachází dnešní department Hautes-Pyrénées. .. pokračovat ve čtení

Armagnac je historický region o rozloze okolo 5 000 km² v Gaskoňsku na jihozápadě Francie, kde se do roku 1790 nacházelo hrabství Armagnac. Leží na území departementů Gers, Landes a Lot-et-Garonne, hlavním městem je Auch. Dělí se na Dolní Armagnac na severozápadě a Horní Armagnac na jihovýchodě. .. pokračovat ve čtení