Volyňští evangelíci po návratu do vlasti na Řípu 1947 (Archiv ČCE)

Autor:

Evangelical Church of Czech Brethren archive, Ústřední archiv Českobratrské církve evangelické

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/9b6e6

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1245 x 859 Pixel (130749 Bytes)

Popis:

Volyňští evangelíci po návratu do vlasti na Řípu při zájezdu do Krabčic, 22.6.1947

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Evangelical Church of Czech Brethren archive, Ústřední archiv Českobratrské církve evangelické

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 07 Feb 2025 11:09:27 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19. století ve Volyni. V letech 1868 až 1880 odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Důvodem jejich odchodu byly těžké životní podmínky v českých zemích a zvěsti o prosperitě v ruské říši, kde bylo velké množství nevyužité zemědělské půdy. Carská vláda lákala nové přistěhovalce řadou výhod, kterými bylo právo na koupi (levné) půdy a zakládání výrobních podniků, právo na národní školství, na vlastní samosprávu a náboženskou svobodu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu 20 let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Převážná část Čechů se usadila ve volyňských újezdech Rovno, Dubno, Luck, Žitomír, Ostroh a další. Některé vesnice byly zakládány „na zelené louce“, jiné se nacházely při ukrajinských vesnicích, kde tvořily místní části s původním názvem vesnice, který byl doplněn přídomkem „český“ Kromě zemědělství se začali čeští přistěhovalci zabývat i dalšími činnostmi, jako byl průmysl, obchod a řemesla. Českým kapitálem byly založeny strojírny, pivovary, mlýny, cementárny, apod. V obcích byly zakládány školy, kostely, knihovny, vzkvétal kulturní a spolkový život. Čeští přistěhovalci podstatnou mírou přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně v osazených územích. .. pokračovat ve čtení

Osídlování pohraničí byl největší přesun obyvatelstva vnitrozemského charakteru v českých dějinách, který probíhal v letech 1945 až 1952. Migrace měla za následek především sociální změny, které jsou v menší míře patrné i v současnosti, ale také změny demografické či hospodářské. Osídlování pohraničí se odehrávalo časově i organizačně současně s odsunem německé národnosti z Československa. Celá akce osídlování se realizovala na základě schválených tzv. Benešových dekretů. Cílem osídlování pohraničí bylo vytvořit zde prosperující oblast se vzkvétajícím zemědělstvím a průmyslem. .. pokračovat ve čtení

Češi jsou ve 21. století na Ukrajině nevelkou národnostní menšinou. Podle sčítání z roku 2001 v zemi žilo 5 917 osob českého původu. Ještě v polovině 20. století však jejich počet přesahoval počet 50 000 osob, včetně příchozích po přičlenění Podkarpatské Rusi k Československu roku 1918. Po druhé světové válce se většina ukrajinských Čechů přestěhovala do Československa. .. pokračovat ve čtení