Wappen Brandenburg-Ansbach

Autor:

• Limburg_New_Arms.svg: Ipankonin
• derivative work: OwenBlacker

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/aede

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

600 x 660 Pixel (27046 Bytes)

Popis:

Coat of arms of the Principality of Ansbach. Blazon: Or a lion rampant sable, queue fourchée, armed, langued and crowned gules.

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

• Limburg_New_Arms.svg

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 18 Apr 2025 20:16:36 GMT

Relevantní obrázky

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Žofie Jagellonská byla polskou královnou, litevskou kněžnou, braniborskou markraběnkou (1487) v Ansbachu a Bayreuthu. Pocházela z rodu Jagellonců. Byla dcerou Kazimíra IV. Jagellonského a Alžběty Habsburské, dcery Albrechta I. Habsburského. Dne 14. února 1479 se provdala za braniborského markraběte Fridricha I. Braniborsko-Ansbašského (1460–1536). Byla matkou Albrechta Braniborsko-Ansbašského, velmistra Řádu německých rytířů. .. pokračovat ve čtení

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský byl braniborsko-ansbašský markrabě, kníže krnovský a opolsko-ratibořský, regent pruský z franské větve dynastie Hohenzollernů. .. pokračovat ve čtení

Jiří Braniborsko-Ansbašský, zvaný též Zbožný, byl braniborsko-ansbašský markrabě a krnovský, ratibořský a opolský kníže z franské větve rodu Hohenzollernů. .. pokračovat ve čtení

Norimberské purkrabství byl stát Svaté říše římské od počátku 12. do konce 15. století. Vystřídaly se zde rody Raabů a Hohenzollernů. Název vznikl od německého města Norimberk (Nürnberg), které bylo purkrabským sídlem. Nazýváno norimberským bylo i poté, kdy purkrabství ztratilo nad městem kontrolu v roce 1219 a Norimberk se stal svobodným říšským městem. Purkrabství zaniklo v roce 1440, kdy bylo rozděleno na Braniborsko-ansbašské markrabství a Braniborsko-baroutské markrabství. .. pokračovat ve čtení

Francký kraj, resp. Francký říšský kraj, byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské a rozkládal se v prostoru Frank. Existoval v letech 1500 až 1806, tedy po celou dobu, kdy v říši platilo krajské zřízení. Před rozšířením počtu krajů na 10 měl pořadové číslo 1. Sdružoval spíše drobnější knížata a stavy a také řadu říšských měst. Svou politikou se řadil spíše do katolického a procísařského tábora a patřil, spolu s Krajem švábským, k nejdisciplinovanějším pokud šlo o placení říšské berně a rekrutování říšského vojska. Krajský sněm se sešel poprvé v roce 1517 ve Svinibrodu, od roku 1521 probíhaly sněmy ve Windsheimu. .. pokračovat ve čtení

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení