Wappen Erzbistum Salzburg

Autor:

David Liuzzo

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/1b6bd

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

341 x 462 Pixel (103824 Bytes)

Popis:

Wappen des Erzstiftes und Fürsterzbistums

Salzburg

Komentář k Licence:

	Držitel autorských práv k tomuto souboru dovoluje jeho užití komukoli pro jakýkoli účel, za podmínky, že je držitel práv správně uveden. Další šíření, tvorba odvozených děl, komerční využití i všechna další užití jsou dovolena.
	Attribution

Licence:

Attribution

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 13 Apr 2025 14:40:38 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Hlavní usnesení mimořádné říšské deputace německy Hauptschluss der außerordentlichen Reichsdeputation, často jen Reichsdeputationshauptschluss bylo rozhodnutí vynesené na sněmu Svaté říše římské v Řezně dne 25. února 1803 o likvidaci duchovních knížectví, sekularizaci katolických klášterů a mediatizaci svobodných říšských měst a přenesení jejich majetků na světská knížata. .. pokračovat ve čtení

Leopold Antonín Eleuterius říšský svobodný pán z Firmianu byl biskup lavantský, sekavský a lublaňský. Nakonec byl roku 1727 zvolen salcburským knížetem a arcibiskupem (princeps et archiepiscopus salisburgensis). .. pokračovat ve čtení

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Arcidiecéze salcburská je katolickým metropolitním sídlem v Rakousku, které je současně obsazeno františkánem Franzem Lacknerem. .. pokračovat ve čtení

Salcburská církevní provincie je jedna ze dvou církevních provincií římskokatolické církve na území Rakouska, druhou je Vídeňská církevní provincie. V čele provincie stojí salcburský metropolita, kterým je salcburský arcibiskup. .. pokračovat ve čtení

Knížata Rakouského císařství se dělila na knížata povýšená za doby existence tohoto císařství a knížata „zděděná“ z předcházejícího období, většinou knížata z vůle císařů Svaté říše římské. Vedle nich žily na území císařství také knížecí rody, jejichž knížecí stav v Rakousku nebyl nikdy přiznán, ty však nebyly pro rakouskou knížecí společnost podstatné. Knížata povyšovaná v Rakousku v letech 1806–1918 jen minimálním dílem patřila ke „klasické“ zemské šlechtě a hraběcí aristokracii. Knížecí titul ve většině případů získaly mj. osoby hodné „zvláštního politického zřetele“, tedy morganatičtí potomci Habsburků nebo jiných suverénních dynastií, případně morganatičtí manželští partneři a partnerky těchto dynastií. Druhou velkou skupinu nových knížecích nobilitací pak tvořila potvrzení dříve udělených knížecích titulů, většinou těch říšských a polských. Malé množství nových knížat z řad nejurozenějších a nejbohatších hrabat bylo zřejmě jistou reakcí na předchozí období, kdy, zejména v 18. století, došlo k velkému množství knížecích nobilitací. Lze tedy snad mluvit o jisté „nasycenosti“ šlechtické společnosti knížaty. Zbývalo tak jen málo rodů a osob, jejichž zásluhy, původ a majetek se panovníkovi zdály být dostatečné pro udělení knížecí důstojnosti. Rakouské knížecí nobilitace se svou nečetností podobaly nobilitacím v ostatních německých zemích s výjimkou Pruska, kde vyšší množství nových knížat, mnohdy protestantského vyznání, bylo reakcí na předchozí udílení (říšské) knížecí hodnosti Habsburky povětšinou jen svým stoupencům a katolíkům. .. pokračovat ve čtení

Jakub Arnošt hrabě z Lichtensteinu-Castelcorna byl moravský šlechtic z rodu Lichtenstein-Castelcornů a římskokatolický duchovní. Vykonával funkce biskupa sekavského, olomouckého a poslední dva roky svého života knížete-arcibiskupa salcburského. .. pokračovat ve čtení