Zelmira Kalalova 27 02 1925


Autor:
  • Neznámý fotograf
  • CZ: Autorem této fotografie je neznámá osoba.
  • EN: Author of this photo is unknown person.
Shortlink:
https://www.czwiki.cz/b/c59ab
Zdroj:
Wikimedia Commons
Formát:
800 x 1132 Pixel (921600 Bytes)
Popis:
Želmíra Kálalová (* 27. února 1925) byla za Protektorátu Čechy a Morava společně se svojí sestrou Natašou Kálalovou členkou odbojové organizace Předvoj. Tato ilegální protiněmecké uskupení v roce 1944 významně posílilo zdecimované odbojové struktury Komunistické strany Československa. Dne 22. října 1944 byla Želmíra Kálalová zatčena gestapem. Byla vězněna v pražské Pankrácké věznici a od 23. ledna 1945 ve věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně. Druhou světovou válku přežila (ze Sudetských kasáren v Terezíně byla propuštěna 6. května 1945). V roce 1950 se vdala za Radovana Richtu (* 6. června 1924 – 21. července 1983).
Licence:
Public domain
Credit:
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 24 Mar 2025 14:34:19 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Želmíra Kálalová

Želmíra Kálalová, provdaná Richtová, byla za Protektorátu Čechy a Morava společně se svojí starší sestrou Natašou Kálalovou členkou odbojové organizace Předvoj. Po skončení druhé světové války se stala historičkou. .. pokračovat ve čtení

Předvoj (odbojová organizace)

Předvoj byla protifašistická odbojová organizace zvl. mládeže orientovaná komunisticky, která působila v letech 1943–1945 v Protektorátu Čechy a Morava. .. pokračovat ve čtení

Karel Hiršl

Karel Hiršl byl český odpůrce nacistického režimu. Vystudoval Vančurovo gymnázium v Praze, pracoval ve filmových studiích na Barrandově v oddělení Prag-Filmu. Za okupace byl vůdcem odbojové skupiny Předvoj, za což byl uvězněn v Terezíně a těsně před koncem války popraven. .. pokračovat ve čtení

Radovan Richta

Radovan Richta byl český sociolog a filosof, který razil termín vědeckotechnická revoluce a s ním spojenou teorii o náhradě fyzické práce prací duševní. Jeho nejvýznamnější projekt, Civilizace na rozcestí se zabývá „společenskými a lidskými souvislostmi vědeckotechnické revoluce“. Je to vlastně ekonomická, technologická a sociologická prognóza dalšího vývoje světa, která pojednává o přeměně tehdejší industriální společnosti na společnost, kterou dnes označujeme termínem informační. Humanistické ideály, kterými má být tato přeměna vedena, přispěly svým dílem ke vzniku představy o „socialismu s lidskou tváří“, která se stala mottem obrodného procesu v roce 1968. Někteří dnešní historici filosofie považují za nedostatek, že Civilizace na rozcestí – na rozdíl od pozdějších prognóz Římského klubu – neuvažovala např. o vyčerpání přírodních zdrojů a tedy ani o tzv. mezích růstu. Nicméně pamětníci soudí, že přinesla myšlenky, které byly ve své době naprosto přelomové. .. pokračovat ve čtení