Portrait of Rigas Feraios

Autor:

Andreas Kriezis

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/28fca

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

440 x 528 Pixel (171832 Bytes)

Popis:

0,61 x 0,50 μ. Donation of Damianos Kyriazis to the Benaki Museum (Code: ΓΕ 11176)

Licence:

Public domain

Credit:

Fotopoulos, D.; Delivorrias, A., Greece at the Benaki Museum, Benaki Museum, Athens 1997, p. 504, picture. 892.
See also the description page of the painting in the Benaki Museum webpage.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 11 Apr 2025 07:10:11 GMT

Relevantní obrázky

(c) I, Sailko, CC BY 2.5

(c) Berthold Werner, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Rigas Feraios, řecky Ρήγας Φεραίος, známý též jako Konstantinos Rigas, řecky Κωνσταντίνος Ρήγας byl řecký vlastenec a básník, klíčová postava řeckého národního obrození. .. pokračovat ve čtení

Řecká literatura je literaturou v řeckém jazyce. Má tři velká období, která jsou od sebe značně oddělená. Tím prvním je starověká řecká literatura, kterou vytvářeli obyvatelé antické civilizace, ať už řecké nebo římské. Druhým velkým obdobím byla éra pravoslavné byzantské literatury, neboť Byzanc, původně východořímská říše, zvolila řečtinu jako svůj hlavní jazyk, aby se tím odlišila od západořímského latinského světa. Staré Řecko i Byzanc byly velké "commonwealthy", jejichž vliv a pole působnosti přesahovaly dalece hranice Peloponésu, na nějž je omezeno moderní Řecko, proto řada velkých děl v řečtině vznikala mimo území dnešního Řecka, v případě Byzance dokonce většina, neboť tato říše měla ostatně i své hlavní sídlo mimo tyto hranice. Je to jeden z důvodů, proč moderní Řecko necítí s Byzancí takové spojení, dalším takovým důvodem je pád Byzance a značná časová průrva mezi tímto pádem a obnovením toho, co by se dalo nazvat znovu řeckou kulturou. Ta se zrodila až s moderním nacionalismem. Tomu se na byzantskou linii příliš navazovat nechtělo, raději se opájel tradicí antickou, od té ho však dělil obrovský časový úsek, etnický vývoj a jazykový vývoj - moderní řečtina je té antické dosti vzdálená. I proto se někdy pod pojmem řecká literatura míní jen literatura moderní, od 19. století, neboť jen ta je opravdu spjata se současným řeckým státem a národem. Definujeme-li ovšem pojem jazykem, je legitimní tři velké řecké literatury sepnout k sobě, do jednoho příběhu. O tom, jak moc velká průrva mezi těmito třemi liniemi je, vedou ostatně literární teoretici spor, je například pravdou, že i po pádu Byzance se na periferiích bývalé říše určitá tradice řeckého písemnictví uchovala, například na Krétě. Někdy se pod pojem byzantská literatura zahrnují všechna východořímská díla od 3. století, jindy až díla od století šestého, přičemž za symbolický mezník se považuje rok 529, kdy Justinián I. uzavřel poslední filosofickou školu v Athénách. Níže v textu je respektováno druhé pojetí. .. pokračovat ve čtení

Řecko, plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova. Řecko sousedí na severozápadě s Albánií, na severu se Severní Makedonií a Bulharskem a na východě s Tureckem. Na východě pevniny leží Egejské moře, na západě Jónské moře a na jihu Kréta a Středozemní moře. Má nejdelší pobřeží v celém Středomoří a patří k němu tisíce ostrovů. Přibližně 80 % území země pokrývají pohoří, což z něj činí jednu z nejhornatějších zemí Evropy; podnebí je převážně středomořské. Země se skládá z 13 krajů, na ploše 132 000 km2 žije 10,4 milionu obyvatel. Hlavním a největším městem Řecka jsou Athény, mezi další velká města patří Soluň, Patra, Pireus a Heráklion. Drtivou většinu obyvatel země tvoří Řekové, největší etnickou menšinou jsou Albánci. Úředním jazykem je řečtina, 90 % obyvatel se hlásí k řecké pravoslavné církvi. .. pokračovat ve čtení