Coat of arms of the House of Toulouse-Tripoli

Autor:

Dragovit

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/54ea8

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2000 x 2200 Pixel (415058 Bytes)

Popis:

Coat of arms of the House of Tripoli, the cadet branch of House of Toulouse

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo (based on the Wappenwiki.org/House of Toulouse)

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 18 Apr 2025 22:59:01 GMT

Relevantní obrázky

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Heralder, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Tripolské hrabství neboli Hrabství Tripolis, do roku 1109 Tortoské hrabství, bylo posledním ze čtyř křižáckých států založených v Levantě po první křížové výpravě. .. pokračovat ve čtení

Druhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení

Třetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin. Po fiasku druhé křížové výpravy ovládla a sjednotila zengíovská dynastie Sýrii a po několika válkách s křižáky a Fátimovci také Egypt. Zengíovské impérium v 70. a 80. letech 12. století postupně dobyl Saladin, původně vazal a vojevůdce ve službách Zengíovce Núr ad-Dína, čímž se palestinské křižácké státy dostaly do sevření jednotného muslimského státu. Sultán Saladin poté zahájil válku proti křižákům; jeho tažení vyvrcholilo roku 1187 vítěznou bitvou u Hattínu a poté dobytím Jeruzaléma. Papež Řehoř VIII. reagoval vyhlášením třetí křížové výpravy, k níž se přihlásili i nejmocnější panovníci křesťanského světa: římsko-německý císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip II. August a anglický král Jindřich II. a po jeho smrti jeho syn Richard a s nimi i mnoho dalších mocných evropských feudálů. .. pokračovat ve čtení

Galilejské knížectví bylo jedno ze čtyř hlavních vazalských panství křižáckého Jeruzalémského království. Centrum knížectví se nacházelo kolem města Tiberias a Galilejského jezera, zbytek území knížectví, které se rozprostíralo na území Galileje a jižní Fénicie byl pod správou vazalů galilejského knížete. Některé vztahy mezi Galilejským knížectvím a jeho vazaly však byly čistě formální, například Sidonské panství bylo zcela nezávislé. .. pokračovat ve čtení

Obléhání Keraku se odehrálo v listopadu 1183. Zajordánský vládce Renaud ze Châtillonu předtím napadl arabské území s cílem dobýt nejsvatější místo muslimů – Mekku. Saladin na to odpověděl obležením jeho hradu, a to v době, kdy zde probíhala svatba Renaudova nevlastního syna Onfroye s jeruzalémskou princeznou Isabelou. Nakonec ale Keraku přitáhla na pomoc jeruzalémská armáda a Saladin byl donucen ustoupit. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Ba'rinu, známá spíše víc jako bitva u Montferrandu, se odehrála roku 1137 mezi vojsky křižáckého Jeruzalémského království a Zengím, atabegem Mosulu a Aleppa. Zengímu se podařilo nejprve porazit armádu hraběte z Tripolisu a nakonec porazit i jeruzalémského krále Fulka z Anjou. Zengí nakonec krále obklíčil v hradu Montferrand a nakonec s ním vyjednal čestnou kapitulaci. Muslimové tak získali hrad velké strategické hodnoty, který křižáci již nikdy nedobyli zpět. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Mardž Ajjún se odehrála 10. června 1179 mezi křižáckým Jeruzalémským královstvím a egyptským sultánem Saladinem. Bitva skončila porážkou jeruzalémského vojska a samotný jeruzalémský král Balduin IV., který trpěl malomocentstvím, v bitevní vřavě jen těsně unikl zajetí. .. pokračovat ve čtení