Royal game of Ur,at the British Museum


Formát:
2048 x 1536 Pixel (1297298 Bytes)
Popis:
Royal game of Ur at the British Museum.
Licence:
Credit:
Na Commons přenesl z en.wikipedia uživatel Pjahr pomocí nástroje CommonsHelper.. Original uploader was Zzztriple2000 at en.wikipedia
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 12 Apr 2025 16:12:43 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Královská hra z Uru

Královská hra z Uru je desková hra pro dva hráče, pocházející ze starověké Mezopotámie. Nejstarší záznamy o hře pocházejí z 3. tisíciletí před Kristem. Hra byla populární napříč Středním východem, hrací desky byly nalezeny i na Krétě a Srí Lance. .. pokračovat ve čtení

Mezopotámie

Mezopotámie je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek. Mezopotámie je součástí tzv. úrodného půlměsíce. V dnešní době její území zhruba odpovídá Iráku, severovýchodní Sýrii, jihovýchodnímu Turecku a jihozápadnímu Íránu. .. pokračovat ve čtení

Leonard Woolley

Sir Charles Leonard Woolley byl britský archeolog, jeden ze zakladatelů moderní archeologie. Nejvíce ho proslavily nálezy v sumerském městě Ur v dnešním jižním Iráku. Za své zásluhy byl v roce 1935 povýšen do šlechtického stavu. .. pokračovat ve čtení

Ur (město)

Ur, biblický Ur Chaldejský, bylo město v Sumeru, jedno z jeho nejvýznamnějších center, na jihovýchodě dnešního Iráku. S městem Ur jsou spojeny dějiny celého Sumeru až po jeho zánik. Dokonce je o něm zmínka v Bibli, podle níž z Uru pocházel praotec Izraelitů Abrahám. Archeologické naleziště Tall al-Mukajjar se nachází asi 24 kilometrů jihozápadně od města Nasiriyya. .. pokračovat ve čtení

Sumer

Sumer (sumersky Ki-EN/EME-GIR15, Země místních pánů, Země pánů jasu či Země sumerského jazyka), akkadsky také Šumeru, je nejstarší známá civilizace v historické oblasti jižní Mezopotámie (nyní jih středního Iráku), která se objevila během eneolitu a rané doby bronzové mezi šestým a pátým tisíciletím před naším letopočtem. Stejně jako nedaleký Elam je to jedna z kolébek civilizace spolu s Egyptem, údolím Indu, kulturou Erligang v údolí Žluté řeky, kulturou Norte Chico a Mezoamerikou. Sumerští zemědělci, kteří žili podél řek Eufrat a Tigris, pěstovali množství obilí a dalších plodin, což jim umožnilo vytvářet městské osady. Tito zemědělci, dnes nazývaní Sumeřané, sami sebe ve vlastním jazyce označovali za „Černohlavce“ (un san gi ga). Svou zemi nazývali Kengir neboli "Země vznešených pánů". Později do Sumeru přišli semitsky hovořících Akkaďané, kteří dali zemi i původním obyvatelům dnes známé jméno (šumeru). Rasový konflikt Sumeřanů a Semitů naplnil značnou část sumerských dějin a Sumeřané v něm nakonec prohráli. Sumerolog Samuel Noah Kramer uvedl, že starému Sumeru lze připsat 37 "prvenství" v dějinách lidstva. K sumerským objevům patří například institut školy, psaného zákonodárství, písma nebo literatury. Nejstarší známé texty na světě pocházejí ze sumerských měst Uruk a Džemdet Nasr a datují se mezi cca 3350 až cca 2500 př. n. l., které následovaly po období před objevem písma cca 4000–2500 před naším letopočtem. Sumerové byli v raném období moderní archeologie zcela neznámí. Prvním učencem, který užil slovo Sumer, byl Jules Oppert (1869). První velké vykopávky proběhly v roce 1877 v Girsu a byly vedené francouzským archeologem Ernestem de Sarzecem. .. pokračovat ve čtení